Prezident Miloš Zeman pokračuje v tlaku na sociální demokracii. Jeho expertní tým podpořil ministryni financí Alenou Schillerovou ve sporu o státní rozpočet. Jeho současnou podobu ČSSD nepodporuje. Znovu se chová účelově, protože doposud vyznával „švédský model“ vysokých daní a veřejných výdajů.

[ctete postid=“258344″ title=“Blíží se vláda Zemanových „odborníků“? Babiš je v koncích a je ochotný skousnout vše“ image=“https://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/07/Babiš-Hamáček-Staněk-385×230.jpeg“ excerpt=“Premiér Babiš opět otočil a popřel vše, co tvrdil před schůzkou s prezidentem “ permalink=“https://forum24.cz/blizi-se-vlada-zemanovych-odborniku-babis-je-v-koncich-a-je-ochotny-skousnout-vse/“]258344[/ctete]

Zeman nemíchá kartami ve vládě jen protiústavním blokováním demise ministra Staňka, ale ovlivňuje už i běžný vládní provoz. Po poradě svého „expertního týmu“ v čele s Vratislavem Mynářem a Martinem Nejedlým na zámku v Lánech s ministryní financí Alenou Schillerovou se přiklonil na stranu ANO. Varuje před vyššími výdaji rozpočtu, které si ČSSD dala jako jednu z dalších podmínek setrvání ve vládní koalici.

Desítky miliard nenajdu

„Seznámila jsem pana prezidenta s tím, že jsem předložila návrh rozpočtu se 40miliardovým schodkem. Nevidím prostor k tomu, aby se schodek snížil, ale je pro mě nepředstavitelné, aby se zvyšoval,“ komentovala průběh schůzky Schillerová.

Stěžovala si Zemanovi na ministry ČSSD, že koncem června na vládě nepodpořili základní rámec státního rozpočtu na příští rok a zdrželi se hlasování. „Sociální demokracie si dala požadavky do koaliční smlouvy, ty požadavky v tom rozpočtu jsou. Přišlo by mi logické, že by zvedli ruku s tím, že mají výhrady,“ neskrývala svoje zklamání.

Podle Schillerové ministři na inkriminovaném jednání vlády požadovali celkem 20 miliard korun navíc, z toho 18,5 miliardy koaliční partner. „Ten měl rovněž největší problém s úsporami ve svých resortech. Na rovinu říkám, že žádné desítky miliard ale rozhodně nikde nenajdu,“ reagovala na neobvyklou vládní blamáž, přičemž kroku ČSSD nerozumí.

Jan Hamáček tehdy nedohodu zdůvodnil tím, že návrh Schillerové komplikuje fungování rezortů v držení ČSSD, zejména vnitra a práce a sociálních věcí. Jenom ministryni Janě Maláčové údajně chybí na sociální programy 11 miliard korun. „Pokud bychom se neshodli na rozpočtu, nemá smysl pokračovat,“ prohlásil tehdy Hamáček.

Ke Schillerové se přidal i premiér Babiš, který se podivuje záměru sociálních demokratů odejít z vlády kvůli Staňkovi. „Máme mnohem větší spory ve vládě. Tvrdíme, že by ČSSD měla šetřit, že by měla vnímat, že ekonomika ochlazuje, a že není možné se chovat podle Špidlova ,zdroje jsou‘.“

Hrad podporuje Schillerovou

Ministryně financí proto mohla být po jednání v Lánech spokojena, jelikož jí dal prezident za pravdu. „Expertní tým prezidenta republiky vyslovil plnou podporu úsilí ministryně financí Aleny Schillerové zabránit neodůvodněným výdajům a plýtvání a úsilí hledat příjmové rezervy včetně odstranění neodůvodněných daňových výjimek,“ uvedl Hrad ve svém prohlášení.

Ve skutečnosti je zaděláno na další vážný problém. Šéf ČSSD Jan Hamáček se dostává pod stále větší tlak hlavně z regionů, že angažmá ve vládě sociální demokracii více poškozuje, než vynáší kladné body. Posledním varováním byl krach ve volbách do Evropského parlamentu, kdy ČSSD spadla z 14,2 na 3,9 procenta hlasů a ztratila tři mandáty.

Hamáček pod tíhou stupňujících se problémů premiéra Babiše kolem auditů Evropské komise, obřích demonstrací a hlasování o nedůvěře vládě zveřejnil čtyři podmínky, za kterých je jeho strana ochotna zůstat ve vládní koalici.

Neúspěšný levicový rebel

Mezi nimi je nejen stále nedořešené odvolání ministra kultury, ale i prosazení programových priorit ČSSD v rozpočtu a s tím úzce související hledání nových příjmů. Sociální demokraté chtějí hrát zatím neúspěšnou roli „levicového rebela“ a stále žijí v naději, že se jim podaří na své záměry získat ještě více peněz z daní, než plánuje Schillerová. Už nyní porostou o 30 miliard, ačkoli se Babiš dušoval, že daně nikdy nezvýší.

I současný návrh rozpočtu je přitom kontroverzní a pro opozici nepřijatelný. Vládní výdaje meziročně rostou o dalších gigantických 93 miliard korun, provozní úspory jsou jen na papíře, a vláda naprosto rezignuje na potřebné reformy veřejných systémů.

Tento problém si ovšem musí řešit vládní koalice, která je takto rozdávačně nastavena, žije ze dne na den a osud budoucích generací ji nezajímá. Nyní ovšem jednostranně přitápí pod kotlem i prezident Zeman, což dále oslabuje pozici jeho otloukánka sociální demokracii.

Zemanova obliba vysokých daní

Samotný Zeman přitom v sobě nikdy nezapřel keynesiánského socialistu. Odjakživa nepatřil k politikům, které by trápila vysoká odvodová zátěž a veřejné výdaje, přesně naopak. V době, kdy sám vedl vládu, dosahovaly schodky státního rozpočtu 45 až 68 miliard korun.

[ctete postid=“258573″ title=“Zeman porušuje Ústavu, míní Rychetský aneb Ústavní žaloba je zcela na místě“ image=“https://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/07/Rychetský-Zeman-385×230.jpeg“ excerpt=“Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský tvrdí, že nečinnost prezidenta Zemana při “ permalink=“https://forum24.cz/zeman-porusuje-ustavu-mini-rychetsky-aneb-ustavni-zaloba-je-zcela-na-miste/“]258573[/ctete]

Zeman svoji ekonomickou představu zopakoval loni v lednu po prezidentské volbě. Nejraději by v České republice zavedl švédský model vysokých daní, zejména mnohem progresivnějších sazeb daně z příjmu, aby byl dostatek peněz na nákladné veřejné služby. Tuto v našich podmínkách nepřenosnou a fantaskní vizi se mu už v minulosti snažila marně vymlouvat řada ekonomů.

O nereálnosti těchto plánů svědčí rozdíl v celkovém daňovém zatížení v poměru k HDP. Zatímco v České republice letos daňová kvóta stoupne na 34,6 procenta, ve Švédsku je zhruba o deset procent vyšší. To by znamenalo zvýšení celkové daňové zátěže o stovky miliard korun.

Švédský daňový systém je kritizován OECD jako velmi složitý s příliš vysokou mírou zdanění. Tamní veřejný sektor je sice relativně štědrý, ale pracuje v něm 30 procent všech zaměstnanců, což je vysoko nad průměrem členských zemí OECD (15 procent). Prudkým navyšováním počtu státních zaměstnanců se ovšem vlády s účastí ANO k tomuto stavu přibližují.

Účelové signály

Miloš Zeman často říká, že „jenom blbec nemění své názory“. V tomto případě je vnitřně nemění, jen je navenek upravuje k vyslání účelových signálů. Kopnout si do ČSSD a navenek ukázat Babišovi vlídnější tvář, že stojí na jeho straně, i když mu teď narušuje křehkou vládní konstrukci. Ovšem jen do té doby, dokud bude stát na jeho straně i šéf ANO.

Prezident se stále viditelněji chová jako neformální koaliční partner hnutí ANO. To znovu nahrává spekulacím, že by rád nahradil vládní ČSSD svými ministry a dále v tomto „poloprezidentském“ systému posílil svůj mocenský vliv.