Prezident Miloš Zeman nainvestoval hodně energie do podpory Andreje Babiše. Nyní však nečekaně krátce před volbami zkritizoval jeho kampaň zaměřenou na téma války. Zároveň si tím může připravovat alibi, pokud jeho kandidát neuspěje.
Hrad si vybral bývalého premiéra, jelikož je s ním Zemanovo okolí schopno i přes nedávné rozpory nejsnadněji uzavírat pragmatické dohody. Nelze vyloučit ani Zemanův kalkul, že si přeje za svého nástupce osobu polarizující společnost víc než on, aby se na jeho éru vzpomínalo v příznivějším světle.
Trhliny ve spojenectví
Zeman poskytl rozhovor Mladé frontě DNES („Téma není válka, ale ekonomika“, 26. 1. 2023) v předvečer druhého kola voleb. Majitele deníku, toho času ve svěřenském fondu, však nejspíš příliš nepotěšil.
Prolínají se v něm trhliny staronového spojenectví v závěru boje o Hrad, vyvolané Babišovým excesem v České televizi, kde v duelu s Petrem Pavlem odmítl vojenskou pomoc spojencům v případě napadení Ruskem.
Babiš vyzval Zemana, aby nesmyslně zažehnutý problém, který rychle začal žít svým životem v domácích i zahraničních médiích, vyžehlil s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Zeman ho ale příliš nepodržel. Pominul jeho argumentaci, že byl vyprovokován redaktorem a že šlo jen o hypotetickou otázku.
Zeman ujistil Dudu, že by Česko dodrželo spojenecké závazky a není možné brát vážně předvolební třeštění. Otázka podle něj není jen hypotetická. Nikdo neočekával ruský útok na Ukrajinu, a přesto k němu došlo. To se ale Babišovi nehodí.
„Mně se nelíbilo vyjádření pana prezidenta Zemana. Nemůžete porovnávat ruskou agresi na Ukrajině, která není v NATO,“ bránil se. V tom je právě ten háček. Polsko a Pobaltí jsou v alianci, jejíž smlouva nás zavazuje v případě napadení členského státu pomoci.
Téma není válka
Zeman šel v rozhovoru ještě dál. Babiše sice nadále podporuje, v čemž zůstává osamocen s KSČM, hnutím Trikolora, PRO a dalšími marginálními subjekty vstřícnějšími k Moskvě. Otevřeně však dává ruce pryč od jeho chování a stylu kampaně.
„Myslím si, že Andrej Babiš opustil hlavní téma, to je energetická a ekonomická krize, a přešel na téma mír. Toto téma vedlo i k jeho nešťastnému výroku a v posledních dnech se tato tématika vyostřila,“ odpověděl na otázku, co považuje za nejdůležitější moment prezidentské kampaně. „Odbočka k jakémusi mírotvorectví byla chybou.“
Zeman není příliš srozuměný ani s Babišovým teatrálním počínáním. Považuje sice za oprávněné upozorňovat na nenávistné prvky v kampani, ale na druhé straně si na to podle něj politici musí zvyknout.
„V každé společnosti existuje určitá skupina primitivů, která posílá kulky v obálkách nebo píše nenávistné dopisy. Tyto primitivy je třeba ignorovat a nebrat je příliš vážně,“ dodal Zeman. Zmínil, že podobným projevům a hrozbám čelil v minulosti i on sám.
Lživý marketing
Babiš ovšem postavil závěr kampaně právě na vyvolávání strachu z války, do které nás údajně zatáhne generál Pavel a vláda, a přehnaným důrazem na mírové iniciativy bez zasazení do reálné situace, jako vystřižené ze sovětské éry. Lživý marketing doplnil zdramatizovaným motivem osobního ohrožení, což nakonec vedlo k předčasnému konci kampaně.
Do Zemanovy hlavy nikdo nevidí, ale pokud se takto vysloví den před volbami, musí dobře vědět, že se už tato strategie nedá korigovat, natož zvrátit. Distancem od této kampaně v této chvíli však může současně vysílat signál, že už příliš nevěří v úspěch svého kandidáta.
Hraběcí rady
Zeman radí, že se měl bývalý premiér zaměřit spíš na odborné ekonomické kompetence, kde údajně Pavla převyšuje. To je ovšem velmi diskutabilní. S důsledky destruktivního nakládání Babišovy vlády s veřejnými financemi se bude její nástupkyně potýkat v kombinaci s dopady válečného konfliktu několik let.
Je to jen zástupný argument. Prezident si vytváří poradní týmy k posuzování různých oblastí. V seznamu ekonomických poradců Petra Pavla jsou zvučná jména: Vladimír Bezděk, Zdeněk Tůma, David Marek nebo Milena Jabůrková. Chtěl by snad Zeman zpochybňovat i jejich erudici?
Babiš dnes tvrdí, že chce pomáhat neschopné Fialově vládě, ale ve skutečnosti by jen z Hradu uděloval populistické hraběcí rady, jak drasticky zvyšovat rozpočtové schodky a vládní výdaje, a současně snižovat daně – nejlépe například DPH v potravinářství, kde je Agrofert dominantním hráčem na trhu.
O takovou „odbornou kompetenci“ není co stát. Tato symbióza by jen vytvářela permanentní napětí. Prezident přitom nemůže vládu zastavit, jak slibuje Babiš na billboardech. Nemá k tomu ústavní nástroje ani zákonodárnou iniciativu.
Zeman možná cítí ve vzduchu, že Babišovy karamboly v závěru kampaně mohou zamíchat kartami u váhajících voličů. Pokud oligarcha prohraje, bude to i jeho osobní porážka a o to neslavnější ukončení jeho éry. Aspoň se ale bude moci vyvinit, že si to jeho favorit způsobil sám.