Bývalý prezident Miloš Zeman a jeho okolí FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Prezident Miloš Zeman se stáhl do mediálního ústraní. Dodnes nereagoval ani na spekulace, že chce jmenovat nového předsedu Ústavního soudu ještě před vypršením mandátu Pavla Rychetského. To neznamená, že zahálí. Jistě se ještě pokusí uplatnit svoje zájmy, kde to bude možné, a ovlivnit výběr svého nástupce podle kritéria, kdo mu půjde nejlépe na ruku.
Mnohé nasvědčuje tomu, že na Hradě panuje ticho před bouří. Zeman sice už dlouho nekomentuje politické události, ale o to více dějů probíhá v hradním zákulisí, kde mají s blížícím se koncem jeho desetileté éry napilno i jeho nejbližší spolupracovníci. To vše probíhá během prezidentské kampaně, jež se zatím nevyvíjí podle jeho preferencí.
Mynářův úklid
Kancléř Vratislav Mynář má jistě leccos odpracováno. Úklid v Kanceláři prezidenta zahájil už před rokem, když vypukla vrbětická kauza, jež vedla k prudkému ochlazení česko-ruských vztahů. BIS a policie začaly prošetřovat pracovníky kanceláře kvůli podezření, že odsud unikají důvěrné informace v pozadí s ruskými zájmy. Výsledky dodnes nejsou známy.
Pochybnostem nahrálo i chování Mynáře, jenž nechal v rozporu s předpisy skartovat desítky tajných zpravodajských dokumentů. Další fáze hradního úklidu nepochybně nastala poté, kdy prezident zkolaboval, skončil v nemocnici a zpočátku nebylo jasné, zda bude moci vykonávat svůj úřad.
Mynář tehdy čelil masivní kritice kvůli nedůvěryhodné komunikaci a překračování svých pravomocí. To vedlo k výzvám k jeho odstoupení, k nimž se přidal i premiér Andrej Babiš. „To, co Mynář předvedl, je absolutně neomluvitelné,“ uvedl tehdy. Pokud by byl pověřen prezidentskými pravomocemi, „samozřejmě“ by kancléře odvolal.
Do ataku na nejbližší prezidentovy spolupracovníky Mynáře a poradce Martina Nejedlého byla zapojena i Babišova média palcovými titulky „Babiš čistí Hrad“, což následně přispělo k ochlazení vztahů se Zemanem. Prezidentův zdravotní stav se však zlepšil. Kancléř svoji pozici ustál, a naopak se dočkal Zemanova uznání.
Hradní čistky
V poslední době dochází v Kanceláři prezidenta k personálním změnám, jež zvenku vypadají jako odhazování nepohodlné zátěže nebo uvolňování prostoru pro Zemanova nástupce.
V říjnu rezignoval ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák. Mynářův muž byl odsouzený k tříletému vězení kvůli manipulacím s veřejnou zakázkou, ale Zeman jej za skandálních okolností omilostnil. Nakonec ale Balák musel odejít.
Spolu s ním skončil ředitel Správy Pražského hradu a důvěrník StB Ivo Velíšek a další tři vedoucí pracovníci. Je zvláštní, že kancléř obviněný z dotačního podvodu, který nedostal bezpečnostní prověrku, vyslovil až nyní zásadní nespokojenost s jejich prací.
Zatím posledním v řadě, kdo musel z Hradu odejít, je zástupce ředitele bezpečnostního odboru Jiří Rom, bývalý vysoce postavený důstojník BIS. Tento ambiciózní zpravodajec vešel ve známost vytvářením kompromitujících materiálů na ředitele BIS Michala Koudelku. Zeman se ho snažil zlikvidovat kvůli zájmu kontrarozvědky o Nejedlého a Mynáře. Koudelka zůstal ve funkci, Rom svoji úlohu nesplnil a dnes je už zbytečný.
Další protiústavní akt?
Personální čistky v hradní kanceláři, prováděné skrytě na poslední chvíli, nejsou jedinou podivnou aktivitou Zemanova týmu. Aktuálně prosákly informace, že prezident uvažuje o jmenování nového předsedy Ústavního soudu Josefa Fialy, blízkého hradnímu okruhu.
Mandát současného předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského ovšem končí až za půl roku, takže by byl Fiala jmenovaný s odloženou účinností. To by znamenalo další Zemanův skandální a mimoústavní kapric.
Na tyto spekulace reagovali někteří prezidentští kandidáti. Petr Pavel by tento akt považoval za ústavní exces a řešil by ho soudní cestou. Danuše Nerudová by hledala cestu, jak toto případné jmenování anulovat a vrátit kompetenci určit šéfa Ústavního soudu nové hlavě státu.
Předčasná medializace tento krok, pokud byl míněn vážně, zkomplikovala. I když u Zemana nikdo neví. Stojí však za pozornost, že se k této věci nevyjádřil další z trojice hlavních favoritů na prezidentský post, Andrej Babiš. „Nic o tom nevím a nebudu o tom spekulovat,“ uvedl.
Babišova role
Šéf ANO se po dlouhém váhání rozhodl kandidovat po schůzce s Milošem Zemanem a tlumočil prezidentova slova, že má jeho podporu. Není známo, o čem všem se domlouvali, ale není vyloučeno, že je ve hře jiná variace obnovení mocenského paktu. A to přesto, že mezi nimi došlo po sněmovních volbách k vážné roztržce.
Pragmatických důvodů na urovnání vzájemných vztahů je víc. Zeman se už dříve nechal slyšet, že vhodnými kandidáty na jeho nástupce by byli Josef Středula, Vladimír Dlouhý a Alena Vitásková.
Vitásková ani Dlouhý nakonec nekandidují. Ze tří Zemanových kandidátů zůstal jediný: odborový předák Středula, který ovšem nemá téměř žádné naděje na postup do druhého kola. Bez šancí jsou i další potenciálně vstřícní kandidáti, bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima a poslanec SPD Jaroslav Bašta.
Ostatní nepřipadají v úvahu. Petr Pavel, Danuše Nerudová, Pavel Fischer a Marek Hilšer slibují prověření všech sporných kauz hradní kanceláře a jejího hospodaření. Fischer hovoří o „velkém úklidu“. Je zjevné, že už jen proto nebude tato čtveřice šálkem kávy dosluhující hradní sestavy.
Vylučovací metodou jí zbývá oportunista Andrej Babiš, který je schopen uzavřít dohodu s každým, kdo mu něco nabídne. Zemanova podpora zejména před druhým kolem voleb by se mu hodila. I přesto, že prezidentova popularita utrpěla u nemalé části jeho elektorátu citelné šrámy po prosazování povinného očkování, veletoči v přístupu k Putinovi a státním vyznamenáním Zelenského.
Babišovi hlavní soupeři s tím musí počítat a jejich stoupenci by neměli mezi nimi vytvářet zbytečně hluboké příkopy. Ve hře je opravdu hodně, i možné pootočení hradní politiky směrem na východ.
Pokud Babiš uspěje, zdědí i rezidua Zemanova týmu s pochybnými vlivovými zájmy. Nejedlý jen stěží zcela zpřetrhal svoje politické a obchodní vazby v Ruské federaci. Vždyť na nich vyrostl. Zeman sice otočil, ale svého klíčového poradce, stejně jako kontroverzního Mynáře, se nezřekl. A Babišovi je to jedno. Hlavně když takové spojenectví vynese hlasy a mocenské výhody.
