Zdá se, že svět bude směřovat k využívání alternativních zdrojů energie a že se to bude výrazně týkat i u nás proklínané energie ze solárních panelů. Miloš Zeman, když mluvil v prosinci ve Sněmovně při příležitosti schvalování státního rozpočtu, to tak nevidí. Jeví se trochu jako dinosaurus, který stále žije ve světě mamutích jaderných elektráren a všelijakých velkoprůplavů a podobné megalomanie.
Jenže za necelé desetiletí bude Slunce pravděpodobně nejlevnější možností výroby elektřiny po téměř celém světě, tvrdí teď agentura Bloomberg.
Citujme podle ČTK a dalších agentur: V loňském roce země od Chile po Spojené arabské emiráty zaznamenaly rekordy díky dohodám na výrobu elektřiny ze Slunce za méně než tři centy za kilowatthodinu. To je polovina průměru globálních nákladů na elektřinu z uhlí. Saúdská Arábie, Jordánsko a Mexiko nyní plánují na letošní rok aukce a tendry, jejichž cílem je ceny dále snížit.
Od roku 2009 ceny solární elektřiny klesly o 62 procent. Náklady se snížily v každé části dodavatelského řetězce. To rovněž pomohlo snížit rizikové přirážky u bankovních úvěrů a zvýšit výrobní kapacity na rekordní úrovně. Do roku 2025 by podle Bloomberg New Energy Finance mělo být celosvětově v průměru levnější používat slunce než uhlí.
Ve státech, které dovážejí uhlí nebo vybírají daň od znečišťovatelů za emise oxidů uhlíku, jako jsou evropské země či Brazílie, by sluneční energie mohla být levnější na počátku roku 2020 nebo dokonce dříve. Zemím s velkými domácími rezervami uhlí – například Indii a Číně – to bude zřejmě trvat déle.
Bloomberg New Energy Finance očekává, že v Číně klesnou ceny elektřiny ze slunce pod ceny elektřiny z uhlí v roce 2030. Čína je přitom již nyní zemí s největší instalovanou kapacitou solárních elektráren na světě a vláda se snaží snížit emise oxidů uhlíku a zvýšit spotřebu takzvané čisté energie.“
Problém Česka je v tom, že státní podpora podle zákona z roku 2005 vyhlásila mimo jiné garantované výkupní ceny pro solární elektrárny. Do zákona se dostal i pozměňovací návrh, který zavedl limit maximálně pětiprocentního meziročního poklesu výkupních cen. Navrhla to poslankyně za ČSSD Hana Šedivá. Jenže pak náklady na solární technologie klesly a výkupní ceny zůstaly vysoké. Tomu se dalo dost dlouho zabránit, ale politici pro to neudělali nic.
Když tedy Zeman připomenul „bezpracné zisky solárních baronů“, o kterých prý neví, jestli je to důsledek solárních mafií, nebo ekologického fanatismu, ale ví, že to škodí ekonomice a je to „batoh s kamením“ na deset let, střílí trochu špatným směrem. Odpovědnost leží na politicích, mimo jiné také ze sociální demokracie, nikoli na takzvaných ekologických fanaticích nebo solárních mafiích. Pokud jde o politiky, tak zrovna fakticky neleží na žádných „bursíkovcích“, ale jiných politicích. Poznámky o baronech, co mají bezplatné zisky, by si zasloužily vlastní komentář.
Navíc můžeme dodat, že stát dotuje také rekultivaci uhelných dolů a plynofikaci, což jsou výdaje, které bychom také zvážit, když se mluví o cenách energie z klasických zdrojů, které se jeví jako levnější – ovšem v době, kdy se aktuálně vyrábí.
Alternativní zdroje energie mají své problémy, nejsou pro ně ještě připraveny rozvodné sítě, jsou poněkud „náladové“, když jde o to, jak zrovna svítí a fouká. Právě řešení těchto problémů ale přinese technologický skok a kdo se na něm bude podílet, jen tím získá.
Je pravděpodobné, že vývoj ve světě půjde jinam, než se domnívá milovník velkých staveb a člověk minulosti Zeman. Je to ale zábavný paradox, když je tak archaický člověk označován za prognostika.
