Skupina celkem 19 senátorů má do konce tohoto týdne podat návrh na zrušení tzv. daňového balíčku k Ústavnímu soudu. Podle vyjádření senátora Davida Smoljaka z hnutí STAN se senátorům nelíbí hlavně způsob, jakým byl balíček přijat, a následné kroky prezidenta Miloše Zemana. Ten se rozhodl, že balíček ani nepodepíše, ani nevetuje, ale učinil tak způsobem, že to vypadalo, že ho vrací zpátky sněmovně. Ústavní soud by měl mít možnost se k záležitosti vyjádřit z jednoho prostého důvodu.

V rozhovoru pro Blesk.cz byla prezidentu Miloši Zemanovi položena následující otázka: „Proč v dopise adresovaném předsedovi sněmovny byla nejednoznačnost, bylo slovo ‚vracím‘ u toho zákona? Proč si někdo mohl myslet, že balíček vetujete?“

Zeman na ni odpověděl takto: „To nebylo nic nejednoznačného, to pouze lidé, kteří neznají právní terminologii, si to vyložili. Podívejte se, ten dopis formuloval ředitel mého právního odboru, který je dlouholetý zkušený právník, dokonce byl tajemníkem Legislativní rady vlády, a ten s běžnou právní praxí napsal ‚vracím‘ a dokonce i někteří právníci pochopili, že to ‚vracím‘ znamená, vracím k publikaci ve Sbírce zákonů. To, že to laici nevěděli, je jejich problém.“

Skupina členů horní komory parlamentu se přesto rozhodla, že tento týden podá k Ústavnímu soudu návrh na zrušení daňového balíčku, a dobře dělá. Nejde totiž o žádnou neznalost právní terminologie, na kterou se odvolává hlava státu, ale naopak o přísné dodržování toho, co se píše v našem základním zákoně.

Ústava České republiky totiž upravuje jen dvě možnosti, jak se prezident republiky může k zákonu, který se mu dostane na stůl, postavit: Buď ho může podepsat, nebo vrátit. Konkrétně se zde uvádí, že prezident podepisuje zákony a že má právo vrátit parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního. O žádné třetí možnosti tu není řeč: Podepsat, anebo vrátit, takhle jednoduché to je.

Prezidentovy extrabuřty

Hlava státu daňový balíček očividně nepodepsala. Místo toho napsala: „Uvedený zákon vracím, vážený pane předsedo, k dalšímu opatření.“ Takže, kterou z uvedených dvou možností prezident zvolil, milý Watsone? Podpis Miloše Zemana pod daňovým balíčkem nebyl, která možnost zbývá? Bingo. Prezident republiky využil své právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.

Miloš Zeman se brání, že zvolil třetí možnost, kterou ovšem ústava nezná: Zákon údajně ani nepodepsal, ani nevrátil parlamentu. To je sice hezké, ale tahle varianta jednak bohužel v ústavě nefiguruje, a když už po ní Zeman sáhnul, měl si dát setsakra záležet na tom, aby to celé nevypadalo jako postup, který v základním zákoně upravený je, protože ten by měl v případě nejasností logicky dostat přednost.

Zkrátka, pokud si už prezident vymýšlí nějaké extrabuřty, měl by si dávat pozor na to, aby bylo jasné, co vlastně chce, a aby to nepřipomínalo jednu z variant, se kterou ústava počítá. Prezident sice později v dopise předsedovi poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi vysvětlil, jak to celé myslel, ale to už bylo pozdě. Zákon v té době již byl vydaný ve Sbírce zákonů.

Ústavní zvyklosti

Prezident Zeman se sice může odkazovat na to, že zmíněnou praxi, kdy zákon nepodepsal, ani nevrátil parlamentu, uplatňoval už jeho předchůdce v prezidentské funkci Václav Klaus. Jednak ale sám Miloš Zeman tento postup dříve kritizoval a jednak musíme vzít v potaz to, že Zeman přece žádné ústavní zvyklosti neuznává.

„Pojem ústavní zvyklosti je naprosto idiotský, protože kdyby to byly opravdu ústavní zvyklosti, tak by nějakým způsobem byly zakotveny v ústavě. Jsou to jenom zvyklosti. Prezident, byť přímo zvolený, nemůže měnit ústavu, ale má samozřejmě svaté právo měnit zvyklosti, které nejsou zakotveny v ústavě,“ vyjádřil se Miloš Zeman v roce 2013.

Především je ale nutné dodat, že tato praxe (nepodepsat, ani nevrátit) nemá oporu v ústavě, a dávalo by proto smysl, aby měl Ústavní soud možnost se k ní vyjádřit a říct, zda je v pořádku, a to navíc ještě v situaci, kdy při ní vznikají takovéto nejasnosti a zmatky.

Tak nebo tak prezident by si zasloužil, aby mu jeho veto-neveto Ústavní soud hodil na hlavu, protože, když se k ústavě chová tak, jak se k ní chová – jako k cáru papíru – tak si nic jiného ani nezaslouží. A politické důsledky, které by to mělo, ať se snesou na jeho hlavu. Senátorům naopak patří dík za to, že mají dost kuráže a odvahy, aby návrh na zrušení daňového balíčku podali.