I odpůrci nynějšího prezidenta Miloše Zemana občas pronesou, že aspoň jeho vztah k Izraeli je správný. Propadají ovšem iluzi. O Izrael tady nejspíš vůbec nejde. Jak by mohl být přítelem nějaké země člověk, který není schopen ani přátelství s lidmi? Silácké výroky, které ostatně navíc popírají i naši zahraniční politiku, jsou spíš výrazem jeho komplexů a snahy přitulit se k nějaké mocné síle. Není to u něj nic nového.
„Prezident republiky Miloš Zeman vyjádřil ostrý nesouhlas s článkem ‚Co bude s Palestinci a izraelskou demokracií?‘, který narušuje naše vztahy jak se Státem Izrael, tak s USA. Tento článek je popřením dosavadní zahraniční politiky České republiky vůči Státu Izrael,“ uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Co Zeman, který se schovává – jak je už dlouho jeho zvykem – za Ovčáčka, vlastně kritizuje? Současný a dva bývalí ministři zahraničí ve svém společném textu otištěném v Právu mimo jiné píší: „Izraelci ani Američané dosud nevyjasnili, co se má stát v dlouhodobé perspektivě s Palestinci na zbytku okupovaných území bez naděje na stát, ba dokonce ani co se bude dít s Palestinci na anektovaných územích – tedy jaká občanská, politická, hospodářská, sociální a kulturní práva mají mít ne-občané ne-židé v de iure židovském státě. Co tedy bude s Palestinci bez palestinského státu? A co bude s izraelskou demokracií, půjde-li o stát s obyvateli první a druhé kategorie?… Samozřejmě vnímáme řadu závažných problémů na palestinské straně včetně vlády hnutí Hamás, designovaného celou EU jako teroristická organizace, v pásmu Gazy. Vždy také budeme apelovat na palestinské představitele, aby se aktivně a konstruktivně zapojili do všech mírových jednání. Ale Palestinci nyní nejsou těmi, kdo zvažují jednostranný krok hrubě porušující mezinárodní právo.“
Dále se tam píše: „Víme, že Izrael je vzácným příkladem demokracie na Blízkém východě, ale týká se to pouze jeho vlastních občanů, nikoli Palestinců na okupovaných územích. Víme také, že Palestinci v minulosti promarnili možnosti dosáhnout urovnání konfliktu. To ovšem neznamená, že mají být nyní obráni o úrodná území, klíčová pro vytvoření jakékoli formy palestinského státu. Základní zásady mezinárodního práva a s ním spojené hodnoty nejsou jen normativním rámcem pro akademické či kavárenské debaty. Naopak, stojí na nich bezpečnost a samotná existence států, zejména těch menších, jako je Česko, které by v bezprávné džungli na rozdíl od těch nejsilnějších stěží přežily a musely by se stát něčími vazaly či zaniknout (pomysleme na naše dějiny mezi lety 1938/39 a 1989). Dotyčné zásady a hodnoty proto nelze ohýbat podle toho, koho se týkají. Musí platit pro všechny stejně.“
Pokud někdo není jen nekritický fanoušek, co by mu mohlo na takovém článku vadit? Není v rozporu ani s naší zahraniční politikou, ani se zdravým rozumem. Upřímně řečeno, pokud někdo argumentuje bezpečností Izraele, má o síle Izraele dost pesimistické představy. Rizikem pro Izrael by byl spíše Írán, který má ovšem momentálně svých starostí dost. Nepřátelé Izraele dobře vědí, že by si to s nimi dokázala tato země vyřídit během několika vteřin, pokud by byla ohrožena ve své existenci. Pokud jde o nasazení pro svou vlastní obranu, je Izrael dobrý příklad.
Proč ty silácké výroky?
Zajímavější pro nás může být, že je Miloš Zeman vnímán jako přítel Izraele jen proto, že pronáší různé silácké výroky, které by budily dost rozpaky i v Izraeli samotném. Zápletka je v tom, že Zeman nemůže být přítelem Izraele, protože Zeman nemá žádné přátele. Zeman míval vždycky jen spolupracovníky, s kterými žil ve vzájemné symbióze. Když měl pocit, že už dotyční tuto funkci neplní, tak se jich zbavil. Miroslav Šlouf by mohl vyprávět.
Miloš Zeman je především zbabělec, který se nikdy nedokázal postavit žádnému skutečnému odpůrci. Přímé konfrontace se bojí. Není u něj zaznamenáno žádné osobní hrdinství. Spíše je u něj nápadné, jak má sklon se stavět na stranu těch silnějších. Jsou to režimy v Moskvě a v Pekingu. Možná si ani nemyslí, že jsou na světě ti nejsilnější, ale protože jiní silní dávají Zemanovi najevo své pohrdání tím, že ho ignorují, tak se uchyluje k patolízalství vůči druhé garnituře.
Izrael je ve sporu s Palestinci jednoznačně tím silnějším, tak si Zeman může své silácké výroky, které ho nic nestojí, užít. Češi, občané podobně malé země, si zřejmě na Izraeli fantazijně kompenzují své vlastní komplexy. I za poslední války měli své statečné vojáky a odbojáře, ale země jako taková se nebránila, dokonce vydala nesmyslně a zbytečně nacistickým okupantům svůj průmyslový potenciál. Stejně jako prezidenti Klaus a Zeman, tak i poslední československá vláda před okupací nevěřila své rozvědce.
Zeman je zakomplexovaný slaboch a jako mnozí slaboši se uchyluje k silným výrokům. Možná si chce vylepšit svou roli v historii, ale dobře ví, že tu budou popisovat lidé, kteří ho vidí v temných barvách, a on už na tom nic nezmění. Ve skutečnosti by Zeman chtěl obdiv právě od těch lidí, kterým nadává, od jakési pražské kavárny. Zemanovi voliči netuší, že jimi tento člověk ve skutečnosti pohrdá, protože zná jejich chabou schopnost myslet a ví, jaké triky na ně platí. Inteligentní byl na to dost. Tím se liší od Ovčáčka, který má bystrost gramofonu s prasklou deskou a svou nicotnost si neuvědomuje. Okázalým vymetáním katedrál si vznešenosti moc nedodá, protože taková komedie je vyloženě k smíchu.
Zeman se chce prostě přihřát na slávě držitelů moci, být poblíž silné ruky, když sám nic takového nemá. Silná (přesněji řečeno silácká) slova zakrývají nebohost téhle hadrové loutky řízené spíše ruskou ambasádou, Nejedlým a Mynářem než vlastní vůlí. Příště bychom mohli jásat nad tím, že Zeman prohlásí, že Země je kulatá. Možná by ale předtím telefonoval do Moskvy, jestli má ministr Lavrov ten samý názor. Ovčáček pak bude jeho výrok o kulaté Zemi na Twitteru vydávat za triumf nad prohnilými silami fašistické liberálně-demokratické kavárny. Když je Zeman tak strašně odvážný, proč nestojí na straně Ukrajiny, proti které vede Rusko nevyhlášenou a zákeřnou válku?
Především Zemanovi chybí izraelská hrdost. On žádnou nemá. Zná jen ovládání a podřízenost. Nemá izraelskou tvůrčí energii, protože je člověkem destrukce. Prázdná nádoba, která jen duní. Ale jen tak trochu, ani ten zvuk nestojí za řeč.
