Miloš Zeman možná chtěl naznačit, jak má k soudcům blízko, když se označil za jejich kolegu. V podstatě je ale urazil, když hned stačil zapochybovat o jejich práci. A hlavně to vykládá osoba pohrdající pravdou a spravedlností.

Zeman jmenoval nové soudce a pronesl k nim řeč. Zaznělo tam: „Vážená a milá paní ministryně spravedlnosti, vážení a milí soudci, já jsem váš kolega. Víte proč? Protože zákony České republiky dávají prezidentu republiky právo udělovat milost. Milost, to je vlastně soudní výrok. Zrovna dneska jsem jednu zamítl, i když bych byl rád, kdyby těch milostí bylo více, ale v řadě případů žádostí o milost se jedná o mnohanásobné recidivisty, a tam to rozhodování je velice těžké.“

Pak dodal, že milost dává vážně nemocným a výjimku udělal jen jednou: „Jednou jedenkrát jsem udělil milost, která neodpovídala těmto kritériím. To byl známý případ člověka, který byl dvacet tři let ve vězení, a jeho vina nebyla jednoznačně prokázána. Tehdy jsem se řídil starořímskou zásadou ‚in dubio pro reo‘ a myslím si, že je dobré, abychom uvažovali i o pochybnostech, které někdy při vynesení rozsudku máme.“

Tak my můžeme mít také pochybnosti a rozhodovat se podle toho. Třeba jestli milost Jiřímu Kajínkovi nebyla motivována tím, že Kajínek byl odsouzencem v části veřejnosti populárním, což Zemanovi dalo nějaké ty body. A také ta milost zase některé lidi pobouřila, a to nejspíš ty, které Zeman nemá rád, takže tu byla skvělá příležitost si to užít. Bylo to o to sladší, že odsouzený vrah pořádá jízdy po vlastech českých jako celebrita, a našli se i policisté, co si s ním dělali selfíčko.

Pokud se Zeman považuje za něco jako soudce, měl by respektovat pravdu, on sám byl ovšem u různých soudů usvědčen z lhaní. Dotlačit ho k tomu, aby se omluvil, se nějak nedaří. Peroutkovu vnučku by chtěl ještě „vychovávat“ tím, že po ní chce, aby platila víc za soudní výlohy, přitom je jasné, že lhal, jen se celý případ stále ztrácí v tom, kdo za to nese odpovědnost, když prezident odpovědný není a nelze ho žalovat přímo. Také jde o to, jak Zemanovo urážení z toho samého důvodu přeložit do právnického jazyka. Normální člověk ovšem ví, jak se věci mají, a Zemanův vztah ke spravedlnosti je dost otřesný.

Momentálnímu obyvateli lánského zámku už se podařilo pošpinit všechno, na co sáhl. Jmenování profesorů, jmenování soudců, udělování státních vyznamenání. A tak asi polovina občanů uvádí, že mu „věří“. Bylo by zajímavé vědět, co vlastně mu věří. A čemu všemu ještě věří, jestli také v chemtrails, ilumináty, zázračné deky a superúčinné hrnce. Nadějné je, že ta druhá polovina lidí mu nevěří, jinak by jeden musel už dávno prchnout do emigrace na Měsíc. Tam sice není vzduch a nedá se tam dýchat, na druhou stranu by tam z téhož důvodu aspoň nebyly slyšet jisté projevy.