Kontroverzní výroky dotýkající se současného Ruska si Miloš Zeman neodpustil ani při návštěvě lotyšské metropole Rigy, kde je na summitu. Podle českého prezidenta dnes Rusko možná lituje, že se nestalo členem projektu Východního partnerství, kam prý zpočátku bylo přizváno. Tuto informaci ovšem ostře odmítá bývalý ministr zahraničí Alexandr Vondra, který tvrdí, že Rusku nikdo nabídku nedal a Zeman jen opět provokuje.
Rusko by podle slov českého prezidenta Miloše Zemana mělo uvažovat o tom, že se stane součástí projektu, který vznikl jako společná iniciativa EU, jejích členských zemí a šesti států na východě kontinentu: Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. S odkazem na informaci od polského prezidenta Bronislawa Komorowského také Zeman poznamenal, že Rusku bylo členství nabízeno. „Rusko to tehdy odmítlo. Možná že teď toho trochu lituje,“ podotkl český prezident.
Nabídka pro Rusko nikdy nepadla
Toto Zemanovo tvrzení však popřel Alexandr Vondra, který v letech 2006 až 2009 ve vládě Mirka Topolánka zastával funkce ministra zahraničí a poté vicepremiéra pro evropské záležitosti. „Je to od Miloše Zemana další zbytečná provokace. Vážně tehdy Rusku členství ve Východním partnerství rozhodně nikdo nenabízel,“ vzkázal bývalý šéf naší diplomacie z Londýna.
Rusko se nyní k Východnímu partnerství staví velmi kriticky. Kritická slova zaznívala z Moskvy už v roce 2009, kdy bylo partnerství spuštěno v Praze. Například na summitu EU-Rusko v Chabarovsku v květnu 2009 tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv vyjádřil pochyby, aby projekt nebyl zaměřen proti Rusku a neupevňoval spolupráci „protirusky“ naladěných zemí s EU. Měl přitom zjevně na mysli především Gruzii a Ukrajinu.
Poláci Rusko uklidňovali
V roce 2009, tedy při spuštění Východního partnerství, tehdejší polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski rozptyloval výhrady Moskvy. Program by podle něj měl přispět k žádoucí modernizaci postsovětských republik, což leží i v ruském zájmu. Sikorski to tehdy řekl během setkání se svým ruským protějškem Sergejev Lavrovem.
„Jestli Rusko chce, může se také připojit,“ řekl tehdy Sikorski s tím, že zejména Kaliningradská oblast na západě Ruska by se do programů Evropské unie měla zapojit. Vysvětlení, že iniciativa není zaměřena proti Rusku, Lavrov tehdy přijal s uspokojením.
Kreml trvá na tom, že jde o spojenectví proti Rusku
Cílem Východního partnerství je podpora ekonomického rozvoje a spolupráce, vlády práva, rozvoje občanské společnosti i energetické bezpečnosti. Moskevští politici ale nyní často namítají, že celý projekt je namířen právě vůči Rusku. Vztahy dál ochladly po posledním summitu partnerství v litevském Vilniusu, kde na podzim 2013 odmítl tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč podepsat už dojednanou asociační dohodu.
Spustila se tak krize, která nyní vrcholí konfliktem na východě Ukrajiny, ale také daleko silnější snahou nové administrativy v Kyjevě o spolupráci s EU.
