Prezident Miloš Zeman už zcela bez zábran agresivně lobbuje za nákup ruské vakcíny Sputnik V. Nedávno podporoval její schválení evropskými orgány, dnes žádá vyhazov ministra Blatného a ředitelky SÚKL Storové, kteří chtějí totéž. Pokud mu premiér Babiš nevyhoví, hrozí ochlazením vzájemných vztahů.
Dne 23. února se na Pražském hradě sešli nejvyšší ústavní činitelé s výjimkou předsedy senátu Miloše Vystrčila – prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš, předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček a ministři Jan Hamáček, Tomáš Petříček a Lubomír Metnar – a shodli se na tom, že vakcíny, jimiž se u nás bude očkovat, musí projít schvalovacím procesem Evropské komise.
„Předpokladem důvěry v očkování je objektivní a srozumitelné informování veřejnosti o používaných vakcínách, především o jejich bezpečnosti a účinnosti podložených vědecky ověřenými, objektivními a důvěryhodnými daty,“ uvádí společné prohlášení podepsané mluvčím prezidenta Jiřím Ovčáčkem.
Jedině vakcíny schválené v EU
„Nejvyšší ústavní činitelé zdůrazňují, že schvalovací proces Evropské komise založený na doporučení Evropské lékové agentury tyto požadavky naplňuje a vedl ke schválení již tří druhů vakcín. Je nutné poskytnout co nejdříve nejširší veřejnosti možnost být očkován těmito či stejným procesem schválenými dalšími vakcínami,“ pokračuje stanovisko.
Uplynuly dva týdny a všechno je jinak. Už tak rozbouřenou atmosféru ovlivněnou selháváním vlády zvládat epidemii čínského viru ještě více rozvířil prezident Zeman, který začal zpochybňovat výkony ministra zdravotnictví Jana Blatného. Pozoruje na něm „syndrom vyhoření“ a projevil lítost nad jeho „vyčerpaností“ a „velkou únavou“.
Překážky na cestě
V hradním okruhu se v téže době zrodily úvahy o personální rošádě ve vládě, kterou by měli opustit Blatný a ministr zahraničí Tomáš Petříček. Podle těchto představ by je nahradily figury výrazně povolnější Zemanovým zájmům.
Bývalý sociálnědemokratický hejtman Vysočiny Jiří Běhounek by usedl v horkém křesle ministra zdravotnictví a v resortu zahraničí by povýšil současný státní tajemník Miloslav Stašek. O něm se nedávno spekulovalo, že by mohl nahradit končícího Hynka Kmoníčka na místě velvyslance ve Spojených státech.
Nyní Zeman přitvrdil a v rozhovoru pro Parlamentní listy už na rovinu přiznal, o co mu jde. Ministra Blatného a nově i ředitelku Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irenu Storovou označil za „překážky na cestě“ k využití ruské vakcíny Sputnik.
Z tohoto důvodu je označil za původce vysokého počtu úmrtí na covid-19 a řešení vidí v odvolání obou dvou. Vyvinil tak premiéra Babiše, který nese za tragické výsledky vlády největší odpovědnost, i když mu vyčinil za výběr nekompetentního člověka.
Babišova špatná volba
„Ministru Blatnému nelze vyčítat, že není epidemiolog. Nelze mu vyčítat ani to, že nemá žádné manažerské zkušenosti. Pouze tomu, kdo mně ho navrhl jako ministra, lze vyčítat, že nerespektoval tyto dvě základní překážky výkonu funkce ministra zdravotnictví,“ zaútočil Zeman, což lze brát i jako určitou satisfakci pro Babišem dvakrát odstraněného epidemiologa a prezidentova chráněnce Romana Prymulu.
Zeman chce o vládní výměně s Babišem mluvit a pohrozil, že pokud Blatného ve funkci ponechá, „rozhodně by to nepřispělo k dalšímu zlepšení našich přátelských vztahů“.
Prezident zároveň potvrdil dlouhodobý zájem na odstranění „selhávajícího“ ministra Petříčka, jehož pohled se liší od Zemanova mimo jiné v přístupu k putinovskému režimu. „Myslím, že předseda Hamáček bude preferovat zájmy našeho státu před úzkými stranickými zájmy,“ odpověděl na otázku, zda je tento požadavek reálný i vzhledem k rostoucí nespokojenosti části ČSSD s účastí ve vládě s Andrejem Babišem.
Zeman mimo rámec kompetencí
Co má toto extempore znamenat? Zeman často zapomíná, že nežijeme v prezidentském systému a z ústavního hlediska má nulovou kompetenci odvolávat a navrhovat členy vlády, která je odpovědná poslanecké sněmovně. Jeho vydírání a výpad proti nepohodlným ministrům, nehledě na jejich výkony, naprosto vybočuje z rámce parlamentní demokracie.
Prezident jakožto „obchodní zástupce“ Ruska a Číny, jimž u nás společně s komunisty usilovně pomáhá rozšiřovat mocenský vliv, využil situace, kdy západní výrobci přechodně snížili dodávky vakcín. Toho se snaží využít propaganda Kremlu a Pekingu a jejich pátých kolon, stavějících se do role zachránců tisíců životů.
Ve skutečnosti jde o posílení politického vlivu obou východních mocností a o byznys zájmových skupin napojených na Hrad. V EU dnes očkuje Sputnikem jen Maďarsko a na Slovensku se kvůli partyzánské akci premiéra Igora Matoviče málem rozpadla vláda.
Česko skutečně zaspalo v přípravě vakcinace. Patříme k nejpomaleji očkujícím zemím v Evropě. Vázne i její koordinace s kraji, které nyní důrazně odmítly Zemanovu představu očkovat vakcínou neschválenou Evropskou lékovou agenturou.
Pomalé očkování
Problémy u nás nespočívají jen v momentálním nedostatku očkovacích látek, ale i v organizaci vakcinace, jelikož stovky tisíc dávek leží zbytečně dlouho ve skladech. Blatný tvrdí, že se dnes aplikuje 35 tisíc dávek denně, což je zoufalé tempo v porovnání s Izraelem s menším počtem obyvatel, který je schopen denně naočkovat 150 tisíc vakcín. V dubnu se prý má u nás vakcinace trojnásobně urychlit.
Ministr Blatný odmítá rezignovat a ve sněmovně zopakoval, že nedá souhlas s použitím oficiálně neregistrované vakcíny. Upozornil na to, že podle platné legislativy může vakcínu v rámci EU schválit jedině Evropská léková agentura. Národní instituce, tedy i SÚKL, mohou vydat jen vlastní stanovisko, které neznamená schválení.
„Na základě tohoto stanoviska by ministr zdravotnictví musel udělit dočasnou výjimku. A tu já neudělím,“ řekl Blatný před poslanci. Zároveň informoval o tom, že dodávky registrovaných vakcín na jaře zrychlí. „Do konce června bude do České republiky dodáno tolik dávek, že budeme moci naočkovat oběma dávkami 6 milionů lidí, což je zhruba požadovaných 60 procent populace.“
V březnu by mělo doputovat 1,1 milionu dávek, v dubnu 2,3 milionu a do konce srpna by měly být k dispozici očkovací látky pro 8,5 milionu obyvatel, tedy prakticky pro celou dospělou populaci. Z tohoto harmonogramu vyplývá, že obchodníci se Sputnikem hrají o čas. Během několika měsíců bude unijní trh s vakcínami saturován a zájem o jejich produkty ochabne. Jinou otázkou je, jak rychle se u nás podaří miliony dávek naočkovat.
Co udělají Babiš a Hamáček?
Premiér dnes tvrdí, že výměna ministrů není na stole. To ovšem při jeho názorové vrtkavosti neznamená, že se tak nestane během několika týdnů. Babiš je vydíratelný a o vše dnes hrají Zemanovi spojenci komunisté, na jejichž libovůli závisí stabilita vlády. Pokud ovšem Babiš Zemanovi ustoupí, promění se v jeho loutku.
Co by řekl Zemanově rošádě Jan Hamáček? Zatím ji nezpochybnil a místo aby odmítl prezidentův útok na parlamentní demokracii, osobně by výměnu nejspíš uvítal. Mohl by se zbavit konkurenta na post šéfa strany Tomáše Petříčka, ovšem je krajně nejisté, zda by se mu jeho odvolání krátce před volebním sjezdem ČSSD vyplatilo. Vzhledem k rozkolísaným náladám uvnitř sociální demokracie by to také mohl být jeho poslední krok ve funkci jejího předsedy.