Prezident Miloš Zeman byl dosud velmi skoupý na udělované milosti. O důvodech lze pouze spekulovat, ale je zřejmé, že udělování milostí žádnému prezidentovi politické body nepřinese, protože veřejnost je většinou nakloněna přísným trestům.

Prezident republiky má však být i strážcem hodnot, ke kterým se naše společnost hlásí a na kterých spočívá. Jednou z těchto hodnot je i možnost odpuštění nesprávného jednání. Ne vždy je nutno potrestat každého člověka tak, jak by si zasloužil. Právo působí vůči všem stejně, ale lidé jsou rozdílní. Výkon práva tak někdy může vyústit v nespravedlnost.

Udělení milosti Jiřímu Kajínkovi je poněkud specifické, protože na rozdíl od naprosté většiny milostí může přinést Miloši Zemanovi politické body u veřejnosti, a to díky vysoké oblibě tohoto vězně u části společnosti.

Motiv milosti pro Jiřího Kajínka byl tedy spíše politický, než že by spočíval v přesvědčení prezidenta o nutnosti projevit vůči němu laskavost bez zřetele na jeho poklesky. Pokud je však tento akt zároveň první vlaštovkou nového přístupu Miloše Zemana k milostem, dává to naději, že se chopí příležitosti být arbitrem společenského vnímání spravedlnosti, které se dosud vyhýbal.