Prezident Miloš Zeman zásadně chodí jen do takových médií, v nichž nedostává nepříjemné otázky. Proto ho občas zastihneme v Blesku, na Frekvenci 1 či v MF DNES, a také proto měl donedávna pravidelné rozhovory s Jaromírem Soukupem na TV Barrandov. To už ale není potřeba. Máme tu totiž médium k rozhovorům nejpovolanější: veřejnoprávní Český rozhlas, což ukázalo středeční interview Jana Pokorného, které s hlavou státu vedl.
Tak předně – Český rozhlas se osvědčil už dříve, protože nikdo z nás asi nikdy nezapomene na to, jak se s prezidentem bavil Luboš Xaver Veselý o tom, jestli mu chutná rýžový nákyp. Jan Pokorný je přece jen o něco „serióznější“ novinář, a tak si prezidenta pozval u příležitosti výročí Pražského povstání.
Bohužel jsme se nedozvěděli, z jakého důvodu je toto jediné jubileum, které Zeman neignoruje. Třicet let od 17. listopadu bylo prezidentovi jedno stejně jako třeba výročí sovětské okupace 21. srpna. Ale asi už jsme si tak nějak zvykli, tak nebylo potřeba se ptát.
Co je skutečně skandální, to byl přístup moderátora. Téměř nulová konfrontace s fakty nebo opačnými názory. Zeman si mohl říkat, co chtěl, a Pokorný mu přikyvoval, případně přešel k další otázce. Fascinující je také novinářská kolegialita. Zeman několikrát urazil tzv. „Bakalova média“, nedočkal se ale žádné odezvy. Prostě si mohl vykládat, co ho napadlo. Proč se pan Pokorný nezeptal, zda Zeman stejně hodnotí média Andreje Babiše? Nebo Parlamentní listy pana senátora Valenty? Protože to by nejspíš byla otázka příliš nepříjemná.
Pak tu máme tu část Zemanova vystoupení, kde si popletl ricin a ricinový olej a kde opět potopil české tajné služby. Neměl by někdo pana Pokorného upozornit, že taková vyjádření hlavy demokratického státu jsou skutečně skandální?
Stejně tak si Zeman mohl povídat, co chtěl, o komunálních politicích, kteří mají policejní ochranu, označovat je za bezvýznamné a shazovat je. Nedozvěděl se, že jde o demokraticky zvolené osobnosti a že například primátor hlavního města skutečně není jen tak nějaký okrajový lokální politik.
Po skončení pořadu přišel na řadu historik, který Zemanova vyjádření trochu korigoval. To už ale Zeman ve vysílání nebyl a nikdo ho tedy s ničím nekonfrontoval. Prostě vyváženost, jak má být. Tak si na to vzpomeňme, až zase budeme bezhlavě bránit veřejnoprávní média bez ohledu na to, o jaký konkrétní případ se jedná.