Prezident Miloš Zeman, který už za krátkou dobu konečně prezidentem nebude, se rozhodl ještě na konci svého mandátu ukázat trochu té síly, kterou měl zejména v době, kdy byl premiérem Andrej Babiš. A tak ve středu odmítl jmenovat ministrem životního prostředí lidoveckého kandidáta Petra Hladíka. Ano, Zeman už sice odchází do propadliště dějin, přesto by měl předseda vlády Petr Fiala podobné jednání odmítnout.

Zeman si podobným způsobem pohrával s Babišem, a to čistě kvůli tomu, že šlo o slabého premiéra, který na něm byl závislý. To ale Fiala není, což ostatně ukázal vždycky, když se Zemanem jednal. Kabinet je složen z lidí, které tam Fiala chtěl, ačkoli se Zemanovi rozhodně všichni nelíbili. Teď je tu ale problém Hladík. Je nepřijatelné, aby se z něj stal nový Miroslav Poche nebo Michal Šmarda, které Zeman nenáviděl, a tak se ministry nestali.

Dále čtěte

Babiš překonal své vlastní dno. Opět se pokusil poškodit vlastního syna

Politika je složitá disciplína. Člověk musí mít tvrdé lokty, být schopen reagovat, bránit se, ale i útočit. Kolik ovšem znáte…

„Vedli jsme spolu poměrně dlouho debatu nad tématem řízení ministerstva životního prostředí. Debata byla poměrně obsáhlá, hluboká a konkrétní. V jejím závěru mi pan prezident sdělil, že má výhrady k mému jmenování a v tuto chvíli není připraven mě jmenovat ministrem,“ okomentoval setkání s prezidentem Hladík.

Nyní je nutné Zemanovi ukázat, že přestože jeho mandát končí, rozhodně si nemůže dělat, co chce. Ústava jasně říká, že prezident jmenuje ministra na návrh předsedy vlády. Tak se také stalo, a proto není třeba váhat. Je totiž úplně jedno, co si hlava státu o konkrétním ministrovi myslí, je prostě potřeba, aby udělala, co má.

Ano, samozřejmě že za těch několik týdnů, co bude Zeman ve funkci, od něj můžeme ještě čekat mnohé. Třeba milost pro Andreje Babiše, pokud bude odsouzen již tento pátek. Fiala by ale měl dát Zemanovi jasně na srozuměnou, že Česká republika opravdu je republikou parlamentní. A že tohle všechno už jsme museli sledovat deset let – a stačilo to.

Předseda vlády by měl okamžitě začít jednat nejen kvůli Zemanovi, ale také kvůli blížící se prezidentské volbě. Je sice velmi pravděpodobné, že se prezidentem stane daleko lepší člověk, než je Miloš Zeman (což ostatně ani není složité), ale i budoucí vítěz prezidentské volby by měl jasně znát hranice. A tyto hranice už by nikdo neměl překračovat. Odpovědnost za to ponesou ti, kteří je překračovat nechají.