FOTO: Facebook Pražského hradu
Prezident Miloš Zeman měl ve středu krásný den. Byl ve svém živlu. Hostil na Pražském hradě finalisty soutěže Vesnice roku, a tak se mohl vyznat nejen ze své lásky k venkovu, ale také ze svého pohrdání městy, kde mimo jiné řádí feťáci. Podle prezidenta se na české vesnici rodí nové národní obrození. Dostal za to mazanec a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová mu dojatě děkovala za jeho milá slova o českém venkovu.
Prezident pravil: „Mluvím k vám jako člověk, který deset let, 2003-2013, žil na venkově. A mluvím k vám také jako člověk, který předtím řadu let žil v panelovém domě.“ Jeho láska přitom patří maličkým vesnickým komunitám, kde se všichni znají a nikoli panelákům, kde spolu lidé žijí anonymně a v odcizení.
A hned potom promluvil prezident o dobrovolných hasičích: „Chtěl bych poděkovat dobrovolným hasičům. A víte proč? Protože právě ti vytvářejí často kulturní zázemí menších obcí. A je to práce, která je nedoceněná, a právě proto bychom jim i dnes měli vyjádřit úctu.“
A pak už to začalo. Polský prezident Duda z vládnoucí katolické strany Právo a spravedlnost mu prý kdysi řekl: „Miloši, mě volili všichni kromě Varšavy.“ A on, Zeman, si díky tomu uvědomil, že primátoři velkoměst Visegrádské čtyřky vydávají prohlášení, která jsou v rozporu s vládní politikou všech těchto zemí. Zeman si neustále bez zaujatosti klade otázku, proč tomu tak je? Nezapomněl pak připomenout – nezaujatě – pražskou kavárnu, která na něj jistě zaútočí, když on vyjádří názor, že to jsou přece vesnice, které jsou tou pravou základnou naší společnosti.
Z vesnic totiž vzešlo národní obrození, když města byla neblaze poněmčena. A prezident věří, že nyní to bude právě venkov, z něhož znovu vzejde nové národní obrození. Asi se ptáte, jak bude toto nové národní obrození vypadat? Prezident má jistou představu: Bude obnoven život v komunitě, a nikoli v izolaci, život bez feťáků, život na bázi rodiny, tj. muže, ženy a dětí. Vesnice jsou totiž zdravé a města jsou nemocná.
Přijde den, pravil prezident, kdy místo urbanizace přijde dezurbanizace. Den, kdy se lidé budou přesunovat do menších a středních sídel, protože zjistí, že život ve velkých městech je odcizený a že jim nepřináší tu pravou radost.
Dodejme, že na prezidentovi je dobře vidět, jaké prostředí formovalo jeho osobnost a pohled na svět. Byl to totiž socialistický venkov, tedy venkov zničený a rozvrácený. Když hovoří o lásce k českým vesnicím, tak zamlčuje, co se české vesnici ve vývoji dvacátého století přihodilo.
Vesnice a maloměsta, která prošla krutou kolektivizací a bolševizací, jen málo připomínají stejná sídla v zemích za západními hranicemi, kde nedošlo k likvidaci soukromého zemědělství, kde nebyly zlikvidovány statky a jiné majetky a kde nedošlo k brutální likvidaci místních řemesel. Takové obce, v nichž kontinuálně funguje přirozená společenská struktura včetně místní inteligence, by se v prezidentově mentalitě až příliš podobala dnešním městům. Obyvatelstvo nezničených a nezbolševizovaných vesnic totiž nemá důvod volit většinově takové populisty jako je on.
Samozřejmě že soutěž v rozvoji vesnic je pozitivní akcí. Jen bychom neměli zamlčovat, že české vesnice žijí do značné míry v socialistické minulosti, kdy jim z veškerého bohatství někdejších spolků často zbyly skoro jen ti dobrovolní hasiči. Zeman je mluvčím zbolševizované české vesnice,, a nikoli vesnice podnikavé a hrdé, která se nepotřebuje s nenávistí vymezovat vůči městu.
Když se ovšem podíváme na současnou českou politiku, tak je zřejmé, že národní obrození ve stylu Miloše Zemana je už dávno v plném proudu.
