Prezident Miloš Zeman měl v roce 2013 vyhrožovat vlastníkům dolů, že pokud nevyhoví jeho požadavkům, mohli by se dostat do právních problémů. Informoval o tom web Seznam Zprávy. Tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová měla poté podnítit trestní stíhání.

V roce 2013, půl roku po Zemanově zvolení do funkce prezidenta, se uskutečnilo na Pražském hradě setkání českých politických špiček. Vedle prezidenta Zemana se ho účastnili i tehdejší předseda vlády Jiří Rusnok, ministryně spravedlnosti Marie Benešová a další členové kabinetu. Předmětem jednání byla ekonomická situace v Moravskoslezském kraji a situace velkých firem s vysokým počtem zaměstnanců. Mezi manažery, kteří tehdy na Hrad na pozvání dorazili, byli i Marek Jelínek a Ján Fabián, zástupci vedení skupiny NWR, která v dané době ovládala těžební společnost OKD.

Zeman s Rusnokem po jednání na tiskové konferenci popsali návrh řešení tehdy skomírajícího OKD. Zeman chtěl z firmy převést desítky tisíc bytů na stát, který by pak díky získaným penězům mohl zajistit prodloužení těžby v dole Paskov o dva roky.

Dále čtěte

Český básník podlézá Rusku. Nohavicova agitka navazuje na bolševickou propagandu

Ať už se ­rozhodujeme, zda na Vánoce bude kapr, nebo husa, zda máme jít na koncert Landy, nebo Klusa, nebo…

Situace v OKD byla dlouhodobě předmětem zájmu Miloše Zemana, především po privatizaci důlní společnosti do rukou Zdeňka Bakaly. Zeman dokonce udělil v roce 2018 státní vyznamenání kontroverznímu finančníkovi Pavolu Krúpovi, který na Bakalu soustavně útočil.

Seznam Zprávy nyní získaly notářský zápis tehdejšího účastníka jednání a někdejšího šéfa NWR Marka Jelínka. Od ekonomických záležitostí se řeč brzy stočila na podezření vůči NWR a Bakalovi. Jelínek uvedl, že ministryně spravedlnosti Benešová představila čtyři body podezření, že se majitel OKD podle ministryně mohl dostat do střetu se zákony – finanční pád OKD, úpis akcií NWR na burze a nadhodnocené zásoby uhlí, privatizace bytů OKD a podezření na praní špinavých peněz v obci Modrava, kde má Bakala dům.

Prezident Zeman následně podle Jelínka manažerům OKD naznačil, že pokud nevyhoví jeho návrhům, dostanou se do právních potíží.

„Prezident pokračoval ve svém návrhu adresovaném společnosti NWR a poznamenal, že pokud si NWR přeje zachovat svou prestižní pověst a chce se vyhnout právním krokům vzhledem ke čtyřem výše zmíněným bodům podezření, měl by důl Paskov zůstat v provozu do roku 2016. Prezident dále poznamenal, že výše uvedené by mělo být dotováno převodem dříve zmíněných rezidenčních bytů například na místní samosprávu. Výnosy z těchto bytů by pak mohla vláda ČR použít na dotaci daného dolu Paskov,“ stojí v zápisu.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Marek Jelínek situaci chápal tak, že jim Zeman vyhrožuje trestním stíháním. „Bylo pro mě tehdy těžké to pochopit, protože prezident není nadřízený policii ani státnímu zastupitelství. Fakt ovšem je, že jsme požadavkům pana prezidenta nevyhověli a následně se některé z jeho hrozeb naplnily,“ popisuje Jelínek.

Stejně se na věc dívá i jeho kolega Ján Fabián. „Také jsem při jednání na Hradě u pana prezidenta a se členy tehdejší vlády nabyl dojmu, že je na naši společnost vyvíjen nátlak a pohrůžka, že nám hrozí kriminalizace, nesplníme-li podmínky pana prezidenta,“ řekl.

Benešová týden po schůzce u prezidenta poslala tehdejšímu nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi dopis, ve kterém popsala svá podezření ohledně OKD. Také požádala Nejvyšší státní zastupitelství o vypracování zprávy pro vládu o všech dalších šetřeních OKD.

Nejvyšší státní zastupitelství vnímalo žádost Benešové jako trestní oznámení. Vyšetřovatelé nakonec ale nedospěli k závěrům, že došlo ke spáchání trestného činu, a případ odložili. Všechna trestní oznámení, kterých bylo v průběhu let víc, byla definitivně stažena až v srpnu 2021.