Prezident Miloš Zeman prohlásil, že vláda bez důvěry je podle ústavy plnohodnotná a může dělat jakékoliv kroky. Tento výrok učinil v souvislosti se jmenováním vlády Andreje Babiše, u níž není jisté, zda získá důvěru poslanecké sněmovny.

Prezident tak opět potvrdil, že vykládá ústavu tak trochu podobně jako například technickou normu pro použití asfaltových pásů. Ani zavedení přímé volby prezidenta totiž nic nezměnilo na charakteru České republiky jakožto parlamentní demokracie.

Vláda bez důvěry není legitimní

Součástí ústavy jsou totiž také často nepsané zásady zakotvující podstatné náležitosti demokratického právního státu, bez kterých by se již o takový stát nejednalo. Tyto hodnoty a principy jsou na formulaci ústavy v podstatě nezávislé.

To je také vyjádřeno v preambulích Listiny základních práv a svobod a ústavy, které zakotvují bezvýhradnou vázanost hodnotami, na nichž stojí náš konstitucionalismus, ale i například to, že před vládou práva se musí sklonit i demokratická většina.

Ústava zbavená svého – byť nepsaného – jádra by byla normou, která demokracii a vládu práva nemusí zabezpečit a která může být pouze zdánlivě demokratickou fasádou autokratického režimu.

Podstata českého parlamentarismu spočívá v tom, že se vláda opírá o důvěru poslanecké sněmovny. Vláda bez důvěry je tedy sice legálně jmenována, ale schází jí legitimita.

Samotná legalita však nestačí, protože vláda bez legitimity postrádá respekt autority a to, že ji občané uznávají jako oprávněnou.

Legitimita označuje všestrannou oprávněnost a ospravedlnitelnost, kdežto legalita pouze stav odpovídající zákonu. Legitimita vlády znamená oprávněnost vlády vystupovat jako politická síla.

Jde tedy o to, aby vládu za legitimní, tedy oprávněnou, považovala většina občanů. I diktatura může být ustavena zcela legálně, avšak za legitimní ji bude považovat pouze velmi úzká skupina osob.

Zmatek přímé volby

Pro pořádek ještě jednou: legitimita představuje odůvodněnost, oprávněnost existence vlády, respektive její oprávnění vystupovat coby vládnoucí politická síla.

Vláda, která legitimitu nemá, postrádá oprávněnost, opodstatněnost a ospravedlnitelnost své existence.

Legalita vzniku vlády je tak pouze předpokladem, aby byla vláda také legitimní.

Zavedením přímé volby prezidenta se stalo otázkou, jak budou nově definovány základní vlastnosti České republiky. V prezidentském systému existuje vlastní legitimita exekutivy a legislativy. V parlamentní demokracii naproti tomu dochází ke vzájemné integraci obou mocí.

Vláda je v prezidentských systémech závislá na prezidentovi, protože je mu plně odpovědná. Vláda tedy působí jako sbor pověřenců prezidenta a její legitimita je odvozena od osoby prezidenta.

Podstatným prvkem prezidentských systémů je přímá volba prezidenta lidem, přesněji řečeno vlastní politická legitimita prezidenta, která je nezávislá na legitimitě parlamentu.

Domněnky prezidenta Zemana

Český parlamentarismus byl zavedením přímé volby prezidenta podstatně narušen. Prezident Zeman se domnívá, že legitimita vlády se odvozuje od jeho osoby, a zastánci parlamentní demokracie trvají na odvozenosti legitimity vlády od zástupců občanů, tedy poslanecké sněmovny.

Přímá volba prezidenta tak zasela od ústavního systému zdroj permanentního konfliktu.

Paradoxem českého společenského prostředí je i to, že i nelegitimní vláda může být pozitivně vnímána, pokud vykazuje nedostatek ideologického zakotvení, který bývá vydáván za neutralitu a profesionalitu.

Tento paradox je zřejmě dán českou oblibou nepolitické politiky, která způsobila, že pro občany není demokracie nutně spojena se stranickou politikou.

Pokud se tedy někdo domníval, že přímá volba prezidenta zvýší míru demokratičnosti české společnosti, mýlil se. Přispěla naopak k odklonu české společnosti od liberálně demokratického režimu nastoleného po roce 1989.