Prezident Miloš Zeman sám sebe vidí jako velikého vládce. Někteří z jeho fanoušků (a těžko říct, proč na tento nesmysl občas  naskakují i jeho kritici nebo politologové) ho vykreslují jako nesmírně inteligentního stratéga. Ve skutečnosti máme co dělat s člověkem, jehož pomstychtivost už ovládla téměř všechny jeho činy. A tím, co to naprosto ideálně symbolizuje, je to, jak momentálně vypadá sídlo českých králů, které by mělo být chloubou hlavního města, a tedy i celé země: Pražský hrad.

Je poměrně dost věcí, za které se člověk v Praze stydí, pokud za ním přijedou zahraniční přátelé. Stále ještě jsme se nezbavili předražených taxíků, směnáren s podivným kurzem, kýčovitých nápisů hyzdících město… Ale opravdu smutno člověku je, když dorazí na Pražský hrad. Tam zjistí, že kontrolní buzerace od minulé návštěvy ještě narostla, jak se ostatně děje s každým dalším občanským protestem, který započal akcí Ztohoven.

Pokud alespoň občas navštěvujete světové metropole, jistě jste se občas setkali s frontou nebo kontrolou. Ale tohle bezprecedentní ponižování, to je věc vážně jedinečná. Jak zjistil server Aktuálně.cz, u Jeleního příkopu máme novou atrakci – ostnatý drát.

Ano, také jste si jistě povšimli těch stovek zlodějů a dalších podezřelých individuí, která se snažila do příkopu dostat. Že ne? Možná to bude tím, že mnohem horší je osazenstvo Pražského hradu, kde najdeme například Vratislava Mynáře, který by takový plot potřeboval sám, protože problémů, podvodů a zlodějinek je kolem něj spousta. Jenže my raději zabarikádujeme Hrad, aby nám někdo neukradl prezidenta, když náhodou dorazí ze svého kontinuálního odpočinku v Lánech.

Je ostudné, že to nejkrásnější, co může Praha turistům nabídnout, je devalvováno a stále více znepřístupňováno. Hradní stráž navíc nabírá další zaměstnance, takže brzy se návštěva Pražského hradu nejspíš stane totálně nemožnou. Jen proto, že arogance papalášů, kteří tamní prostory používají například k oslavám narozenin, k pořádání opulentních oslav inaugurace nebo oceňování pofidérních rádoby umělců a rádoby novinářů, stále znovu a znovu překonává limity.

Je to ostuda. A nezbývá než doufat, že jednoho dne budeme mít prezidenta, který bude chtít Pražský hrad znovu otevřít občanům. Možná i proto, že z nich nebude mít strach.