Není to tak dávno, co chtěl prezident Zeman zaúkolovat Bezpečnostní informační službu, aby mu předložila seznam ruských agentů a jejich živých operací na našem území. Nevěřil, že něco takového existuje. Nyní důkazy má, ale rozhodl se mlčet. Několik let přitom práci BIS ostře zpochybňoval.
Miloš Zeman vede soukromou válku s ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalem Koudelkou. Vadí mu, že ve svých zprávách opakovaně varuje před toxickými aktivitami čínských a zejména ruských zpravodajských služeb na území České republiky. Poprvé zaútočil v prosinci 2018 na TV Barrandov, kdy zpravodajce BIS označil za „čučkaře“ a torpédoval navýšení jejího rozpočtu.
Zeman: BIS je neschopná, jen plácá
„Doufám, že neprozrazuji jiné státní tajemství než tajemství o neschopnosti BIS. Musí přesvědčit veřejnost o své užitečnosti. Když budou plácat o tom, že se to tu hemží ruskými a čínskými špiony, a přitom za šest let nedokázala chytit byť jen jediného, tak je to plácání,“ řekl tehdy Zeman.
O dva roky později šel prezident ještě dál. Zadal Koudelkovi, jehož pětkrát odmítl povýšit do hodnosti generála, sérii nestandardních úkolů. Chtěl sdělit jména ruských špionů i detaily jejich živých operací. Jak zněly některé tyto úkoly?
„Zabezpečte informace a poskytněte mi zprávu, kteří konkrétní ruští zpravodajští důstojníci působí v Česku, kteří Češi spolupracují s ruskými zpravodajci, jaké informace jim předávají a jak spolupráce vypadá.“
„Zabezpečte informace a poskytněte mi zprávu o vlivových a infiltračních operacích ruských tajných služeb, které ohrožují zájmy Česka, kdo je řídí a kteří konkrétní ruští zpravodajci se na nich podílejí a jak.“
Poslanci Koudelku podrželi
Tehdy byl Zeman kritizován opozicí i bezpečnostními experty, že na tyto informace nemá právo, jelikož by BIS, vysoce ceněná západními spojenci, mohla ohrozit své zdroje a probíhající živé operace. Vzhledem k neskrývané příchylnosti hradního okruhu v čele s poradcem Martinem Nejedlým k zájmům Kremlu byly tyto obavy na místě.
Poslanci komise pro kontrolu BIS tehdy Koudelku podrželi. Komise přijala usnesení, že kontrarozvědka musí prezidenta Miloše Zemana řádně informovat podle zákona, ale zároveň zajistit, aby nebyly ohroženy její operace.
Poslanci zároveň odmítli kompromitující složku údajných Koudelkových manažerských selhání, sepsanou bývalým šéfem analytiků BIS Jiřím Romem po nástupu do hradní kanceláře. Součástí usnesení komise byl bod, že ředitel BIS neselhal.
Akt státního terorismu
Nyní se zprávy kontrarozvědky naplnily a všechny kritiky její práce vystavily přinejmenším do trapné situace chybného úsudku, v horším případě do okruhu osob, které více či méně otevřeně hájily ruské zájmy.
Vážné podezření ze zapojení dvou příslušníků ruské vojenské rozvědky GRU do iniciace výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích v roce 2014 se dvěma oběťmi na lidských životech a škodou dvě miliardy korun lze považovat za bezprecedentní akt státního terorismu proti svrchované zemi. Jaké jsou závěry, i když kauza ještě pokračuje?
Miloš Zeman se prokazatelně mýlil a v těchto souvislostech vypadá jeho boj proti „čučkařům“ z BIS jako spolupráce s cizí mocností na východ od našich hranic. Osmnáct vypovězených pracovníků ambasády Ruské federace, identifikovaných jako členové ruských tajných služeb, o něčem vypovídá. Prezident by se měl Koudelkovi veřejně omluvit, což samozřejmě neudělá.
Otazníky zůstávají
Každého ovšem musí napadnout, proč se tato výbušná kauza, která zhorší česko-ruské vztahy, objevila zrovna teď, doslova v předvečer původně plánované cesty Zemanovy loutky Jana Hamáčka do Moskvy. Možná právě proto, jelikož měl mimo jiné jednat s ministrem průmyslu a obchodu Manturovem. O čem jiném než o Dukovanech?
Pokud je pravda, že vláda o této kauze věděla dřív a nekonala, nemohl být jejím katalyzátorem hrozící únik do médií? To by stavělo do jiného světla celou vládu v čele s premiérem Babišem, který náhle potápí účast Rosatomu v tendru na dostavbu jaderných bloků, ačkoli mu do této doby nevadila.
Bylo by dětinské považovat oportunistu Babiše za obhájce západního společenství, když šel do této doby na ruku prokremelské hradní lobby a komunistům. Navíc pro jeho frustrované bývalé voliče ČSSD a KSČM to je spíš nezpráva, která mu ve volbách nijak nepomůže.
V této situaci se objevují hlasy, že by opozice neměla žádat sněmovnu o vyslovení nedůvěry vládě. Je sice vysoce pravděpodobné, že tato kauza ochladí vztahy mezi Zemanem a Babišem a je to především jejich spor. Šéf ANO ale vždy jedná hlavně kvůli svému prospěchu, a důvody pro vyslovení nedůvěry vládě přetrvávají.