V poslední době se čím dál častěji objevují prognózy, podle kterých Miloš Zeman znovu prezidentem nebude. Ačkoliv tomu nasvědčuje stále se horšící Zemanův zdravotní stav, kvůli kterému nakonec možná vůbec kandidovat nebude, nejhorší, co by se mohlo stát je, že by šel Zeman do voleb jako outsider. Tato pozice mu vyhrála prezidentské volby v roce 2013. Nedopusťme, aby se to stalo znovu. Neodepisujme Zemana do chvíle, kdy se kandidatury na prezidenta vzdá, nebo volby prohraje.

Přes hlubokou devalvaci prezidentského úřadu má současná hlava státu stále velice silnou voličskou základnu, která „svému lidovému prezidentovi“ dá hlas, i kdyby měl úřad vykonávat na invalidním vozíčku. Naopak voliči, kteří nejsou politikou tolik zasažení, by mohli nabýt dojmu, že Zeman volby jednoznačně prohraje a jejich hlas k tomu už není zapotřebí. Tomuto mylnému dojmu nahrává několik aspektů.

Sázkové kanceláře favorizují Jiřího Drahoše, Zeman je stále častěji terčem vtípků, ale i lítosti, řada osobností tvrdí, že znovu zvolen nebude. „Věřím, že po příštích prezidentských volbách budeme mít jinou hlavu státu. A pak se kultura na Hradě změní,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka rakouskému listu Die Presse. Podle Sobotky Zeman vyhrál, protože se prezentoval jako outsider. Této roli se ale Zeman začíná stále více přibližovat i tentokrát.

Pokud se Zeman rozhodne kandidovat, v žádném případě ho nepodceňujme. Mohlo by se to České republice šeredně vymstít. Ačkoliv se nám už nyní zdá, že si Zeman v úřadu dovolí prakticky cokoliv, představte si, co by rozpoutal, pokud by měl před sebou celé další období bez možnosti být znovuzvolen. Stačí si vzpomenout jaký pěkný dárek v podobě rozsáhlé amnestie prokazatelným zločincům věnoval všem českým občanům na odchodnou Zemanův blízký přítel, předchozí prezident Václav Klaus. Zemanova pomsta by byla mnohem horší.

Už teď člověka každé léto zásluhou Zemanova mlčení 21. srpna mrazí. Nedopusťme, aby nás příští rok na 50. výročí sovětské okupace mrazilo ještě více.