Básníci občas používají lechtivé výrazy nebo sáhnout po nějakém ostřejším slově. Pokud jde o Karla Sýse, komunistického „básníka“, který obdržel v roce 2018 Medaili za zásluhy I. stupně z rukou prezidenta Miloše Zemana, tak ten to ovšem poněkud přehnal.
Karel Sýs se 10. prosince v Haló novinách skutečně rozlítil. Napsal jakousi úvahu nazvanou „Srážka s blbcem“. Tedy zřejmě něco ze života, chápeme. Sýs to ale pojímá jaksi po ideologické linii a píše:
„Režim musí být hodně v úzkých, když se bojí sochy. Hodně v úzkých, když zaútočí i na krále Šumavy. A Metro musí být hodně v úzkých, když čerpá z novinářské žumpy jménem Pavel Hrabica… ‚Místo maršála už jen hlína‘ – se smyslem pro nejupadlejší výrazivo popsala v Metru jakási Poláková zločin pražských radních… A Hrabica? Tentokrát si notně hrábnul do sraček, jinak to nelze charakterizovat, však mu dali k dispozici tiskovou stranu! Jen málokdo dokáže využít strach spoluobčanů z pandemie k nečistým cílům. ‚Král Šumavy byl škodlivější, než je epidemie koronaviru.‘… Hrabicův zálet do umělecké kritiky zůstane nesmrtelným, i když se jeho autor bude dávno rozvalovat v urně: ‚Nejvíc škody možná natropila dvojice spisovatel Rudolf Kalčík a režisér Karel Kachyňa.‘“
A ještě jeden citátek z tvorby zasloužilého básníka I. stupně: „Snad jen koronavirem narušený mozek může zplodit tirádu na obranu dnes už totálně zahnívajícího kapitalismu: ‚Na podobné úrovni je Třicet případů majora Zemana… Zkuste si v této době představit, že by policejní důstojník při ochraně soukromého majetku obrátil zbraň proti majiteli továrny a předal ji do rukou pučistů, jak to předvádí Zeman v Honu na lišku.‘ Není zřejmé, zda Hrabica případné použití zbraně schvaluje či neschvaluje a zda svým jitřním zrakem vidí jakési pučisty.“
Sýs se překonal: „Hrábnul do sraček, blbec, novinářská žumpa…“ Vliv našeho předního bonmotisty v Lánech je zjevný. Než se podíváme, do čeho se Zemanův zasloužilec I. stupně pustil, koukněme se na jeho tvorbu. Z důvodů cudnosti jen zkopírujeme obrázkem, co z výronů Sýsova ducha přinesly Parlamentní listy 7. června 2018. (Abychom byli objektivní, ten článek poetu zrovna nechválí.)
Zpět k současnosti. Skoro vzbuzuje zvědavost, co dotyčný novinář tak strašného provedl. Nahlédněme tedy do zmíněného vydání deníku Metro z 5. prosince. Tam v článku, který napsal zmíněný Pavel Hrabica, čteme:
„Nejvíc škody možná natropila dvojice spisovatel Rudolf Kalčík a režisér Karel Kachyňa dobrodružným filmem z poúnorového pohraničí Král Šumavy. Bezesporu špičkově nasnímaný, dějově vygradovaný snímek postavil zcela na hlavu chápání normálního světa. Ti, kteří chtěli odjet do ciziny, byli nejhorší zločinci (v lepším případě duševní pomatenci, co netuší, jak je vláda pracujícího lidu krásná). A ti, kteří po nich stříleli a štvali na ně psy, zase příkladní hrdinové.“
A také: „Na podobné úrovni je Třicet případů majora Zemana, kde se téma emigrace prolíná celým seriálem. Každý, kdo uvažuje o odchodu do ciziny nebo tak učiní, je zloduch a charakterová troska (nejen díly Hon na lišku, Bestie, Pán ze Salcburku, Mimikry). Zkuste si taky v této době představit, že by policejní důstojník při ochraně soukromého majetku obrátil zbraň proti majiteli továrny a předal ji do rukou pučistů, jak to předvádí Zeman v Honu na lišku.“
Normální člověk by si řekl, co Sýsovi tak vadí. Vždyť je to pravda. Jenže to je právě ta pointa. Jemu vadí ta pravda. Sám si má celkem houby na co stěžovat. Do Haló novin si píše, prezident mu dal medaili. Co mu ve světě „totálně zahnívajícího kapitalismu“ chybí? Třeba nic. Možná jen zjistil, že zatímco se celý život domníval, že jede na bujném oři, teď se ukázalo, že pořád jen seděl na červotočem prožraném houpacím koni. A Medaili za zásluhy I. stupně může ukazovat tak leda Kojzarovi v redakci. Ten ji ještě od Zemana nemá. Zatím.
