Dlouholetý prezident Svazu průmyslu a dopravy Štěpán Popovič obdržel 28. října z rukou prezidenta republiky Miloše Zemana Medaili Za zásluhy I. stupně (za zásluhy o stát v oblasti hospodářské). Pro někoho toto jméno zapadlo ve smršti Dominik Duka, Daniel Hůlka či Petr Robejšek, byla by však škoda nepoukázat na to, kde náš pan prezident vidí hospodářské zásluhy. Podívejme se proto, kdo Štěpán Popovič kromě původně lakonického popisu vlastně je.

Pan Popovič je klíčovým člověkem v úspěšném životě nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Ještě než pohlédneme do historie jejich pozoruhodné spolupráce, připomeňme několik faktů ze současnosti. Tím prvním je cesta Miloše Zemana do Číny na podzim 2014, kam vzal právě Kellnera a pro jistotu se domů vrátil miliardářovým letadlem. Shodou okolností proto, aby stihl tehdejší oslavy 28. října (aspoň tak nám to Pražský hrad vysvětlil).

Čína, to je vůbec pro Zemana i Kellnera klíčová země. Prezident republiky se letos nerozpakoval kvůli svým vazbám vydírat ministra české vlády kvůli schůzce s dalajlámou. Doufejme tedy, že si vztahy napravil nejen prohlášením čtyř ústavních činitelů, ale také vyznamenáním Kellnerova přítele.

Kellnerova PPF navíc vlastní společnost O2, která se chystá vydělat velké peníze na Babišem v současnosti zaváděné elektronické evidenci tržeb. Babiš, to je ten pán, co v 90. letech také zázračně bohatl (a možná také někdy obdrží nějaké to vyznamenání).

Divoká 90. léta

Kellner by úspěšnou společnost nikdy nevybudoval, kdyby nebylo České pojišťovny, která byla privatizována v roce 1992, v té době však u toho PPF (název je zkratkou sousloví První privatizační fond) ještě nebyla. Její privatizační rozjezd se nachází jinde – ve chvíli, kdy získala půjčku 40 milionů Kčs od tehdy ještě státních teplických skláren Sklo Union. Ty ovšem nevedl nikdo jiný než právě Štěpán Popovič. A právě ten pak také zasedl v představenstvu PPF. O ruských (a tedy nejen čínských) vazbách Kellnerovy společnosti ostatně také můžeme dnes nalézt nespočet informací, například díky dceřiné společnosti Home Credit. Zdá se tedy, že si pan prezident pro vyznamenávání vybral vhodnou společnost, takovou, která působí v obou jeho oblíbených zemích.

Jedna privatizační stopa pana Popoviče vede k Harvardským investičním fondům kuponové privatizace z první vlny, které byly spolu s jím vedenou firmou Sklo Union Teplice v roce 1996 transformovány na Harvardský průmyslový holding, ten, který o dva roky později koupil Viktor Kožený.

Popovič odešel do penze v roce 2009, kdy skončil jako předseda představenstva a generální ředitel AGC Flat Glass Czech. Miroslav Motejlek o něm tehdy napsal: „Popovič se stal ředitelem Sklo Unionu v roce 1989. V roce 1991 přivedl belgický Glaverbel, který později pohltili Japonci. Teplická firma mohutně rostla. Předloni i se svými zhruba třiceti pobočkami utržila 13,6 miliard korun a vydělala rekordních 3,5 miliard korun po zdanění. Zaměstnávala kolem 3400 lidí.” Na internetu lze navíc nalézt mnoho informací o Popovičově předlistopadovém působení v ÚV KSČ, on sám k tomu Hospodářským novinám v roce 1996 řekl: „Členství v KSČ bylo tehdy jakoby součástí kvalifikace. Nikdy jsem ale ve straně neměl žádnou funkci, na to jsem si dal extra pozor.”

Popovič také působil jako předseda představenstva fotbalového klubu FK Teplice a jakožto předseda představenstva Lázně Teplice byl ještě před časem k vidění na webu hnutí ANO jako podporovatel kandidáta na senátora Františka Holešovského. Jeho vazba na PPF je dnes dohledatelná ve výroční zprávě z roku 2015, kde je uveden jako člen Poradního výboru PPF Group.

Rytíř z proruského řádu, který nikdo neuznává

Zajímavá je ještě jedna snadno dohledatelná vazba. Popovič je členem Rytířského řádu sv. Konstantina a Heleny, uskupení, které se sice prohlašuje za duchovně-rytířský řád pravoslavné církve, ale v Česku mu není přiznána žádná právní subjektivita. V Řádu jsou mezi členy na webu vypsána i další jména, která stojí za zmínku: poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, exministr dopravy Aleš Řebíček, čestný předseda OV ČSBS Teplice Jaroslav Musiál (ano, správně si pozorný čtenář povšiml, Český svaz bojovníků za svobodu a známý komunista Jaroslav Vodička), senátor Jaroslav Doubrava a jeho poradce Jiří Morštadt (bývalý šéf vydavatelství Vltava-Labe Press), exministr Zemanovy vlády Miloš Kužvart, bývalý poslanec ČSSD Josef Hojdar, Valentin Varennikov, generál, nositel vyznamenání Hrdina Sovětského svazu nebo bývalý komunistický špión Igor Střelec, který má blízké vazby na ruskou oligarchii. V roce 2011 byl z organizace vyloučen lékař Jaroslav Barták odsouzený za znásilňování a zneužívání asistentek.

Ani tím ale podivné náhody nekončí. Web HlídacíPes.org se v květnu 2015 věnoval magazínu Teplický kurýr, pod jehož nevinným jménem nejsou vydávány informace o lokálních akcích, ale o mezinárodní politice, a to takové, které jako by byly vystřižené z proruských propagandistických webů. Politika Vladimira Putina, USA, migrační krize… Všechno na jednom místě. Ač jsou informace, které zde nalezneme, srovnatelné například s Aeronetem (a stejně tak je na první pohled nejasné, kdo za ním stojí), HlídacíPes.org zjistil, že web je registrován na jméno Eugen Sigismund Freimann. To je pravoslavný kněz z Teplic, který musel před časem ukončit svou činnost, u duchovní služby se ale zjevně rozhodl zůstat. Právě on vede Rytířský řád sv. Konstantina a Heleny. Tak by nám seznam rytířů třeba mohl napovědět, kdo bude vyznamenán příště. Doufejme ovšem, že to pro prezidenta Zemana bude poslední 28. říjen, v rámci nějž bude o rozdělování metálů rozhodovat. Protože jinak by bylo potřeba se opravdu obávat, čeho se dočkáme v roce 2018, kdy budeme oslavovat sto let od založení Československé republiky.