Miloš Zeman tvrdil, že je odpůrcem intervencí prováděných od podzimu 2013 Českou národní bankou (ČNB). Sliboval, že do bankovní rady dosadí své lidi, kteří s intervencemi skončí.

Nakonec to však byla „jeho“ bankovní rada, která rekordním tempem znehodnocovala naše úspory a oslabovala korunu. Může se sice hájit, že spekulanti a další vlivy příliš tlačili na posilování koruny, takže ji bylo velmi obtížné udržet oslabenou, jenže taková obhajoba je lichá. Nikdo bankéře nenutil, aby nadále korunu znehodnocovali.

Pamatuje si vůbec ještě někdo původní cíl intervencí? Že to byla podpora vývozců (a jako vedlejší, negativní efekt zdražování dovozu a zahraničních dovolených)? Kdepak. Devizové intervenční nákupy jsou mimořádným nástrojem vymyšleným pro případ, že se centrální bance už nijak jinak nedaří zlevňovat úvěry v ekonomice, aby firmy měly možnost se rozjet, třeba i s riskantními nápady. Mnozí ekonomové intervence odsuzují i za takové situace, protože všechno zaplatí lidé, kteří mají úspory.

Centrální banka tak nakupuje do svých zásob cizí měny (v našem případě výhradně eura) a problém je, že pokud je zodpovědná, nesmí je pak příliš riskantně investovat. Takže na nich nesmí příliš vydělávat. Ekonomika na tom tedy vydělá rozhodně mnohem méně, než kdyby ČNB nechala neznehodnocované peníze českým firmám a živnostníkům. Kvůli tomu jsme intervencemi už přišli odhadem o desítky miliard korun a tato ztráta se dále prohlubuje. Navíc sama o sobě není pro nikoho přínosem. Vývozci a zahraniční turisté vydělali na úkor dovozců a českých turistů v zahraničí, ale na uvedené ztrátě nevydělal nikdo.

Česká národní banka však tvrdila, že chce zabránit deflaci (tedy zlevňování zboží či nájmů, ale zároveň i snižování mezd). Nechme teď stranou, zda a případně proč je deflace nebezpečím. Faktem však je, že v roce 2017 už rozhodně nehrozila. Přesto „zemanovci“ pokračovali v rozsáhlých intervencích.

Celkově ČNB prodala více než dva biliony českých korun a nakoupila za to do svých zásob eura. Intervence trvaly tři a půl roku, přičemž Zemanovi lidé měli v radě většinu od poloviny února 2017 do počátku dubna (a mají ji i nadále, ale nyní už intervence oficiálně neprobíhají). Za tuto krátkou dobu se na celkovém zmíněném utrácení nově „vytištěných“ českých korun podílela dokonce z jedné čtvrtiny, byť to zní neuvěřitelně.

V březnu 2017 to „Zemanova“ bankovní rada přehnala. Utratila dokonce více peněz, než kolik hodnoty vytvořila celá česká ekonomika (včetně různých oprav či té části zisků, která pak byla odvedena na daních a sociálním pojištění).

Nyní se však nepopiratelně ukazuje, že „zemanovci“ přestřelili. Mohou házet vinu na spekulanty, ale každému přece bylo předem jasné, že intervence povedou k masivním spekulacím s korunou, a bankéři měli počítat s tím, že spekulanty nalákají.

Důvody současného zdražování mnohých komodit jsou různé včetně nákladů na EET. Je však jasné, že postup bankovní rady má podíl (nejen) na aktuálním zdražování másla či bytů. Bankovní rada se teď proto bude snažit hasit sama po sobě oheň. Odborně se tomu říká pyromanie.

Guvernér Jiří Rusnok se navíc netajil, že nemá žádné zábrany. Nechal se slyšet, že ČNB může korunu udržovat oslabenou i pod jakýmkoli tlakem spekulantů, a peníze tedy klidně bude utrácet donekonečna.

Tehdejším cílem ČNB už nemohlo být zabránit deflaci, jak bylo uvedeno výše, nýbrž pouze dosáhnout inflačního cíle. Ten je přitom dlouhodobě stanoven tak, abychom se postupně, rozumným tempem ekonomicky přibližovali eurozóně. Jinak řečeno, intervence byly přípravou na přijetí eura za každou cenu a zároveň byly ukázkou, jak pro nás může být výměna koruny za euro v některých dobách nevýhodná.

Prezident Miloš Zeman je velkým příznivcem zrušení české koruny náhradou za euro. Není tedy vyloučené, že intervencím prováděným „jeho“ lidmi skrytě fandil, ačkoli tvrdil opak. Jeho veřejný postoj byl zkrátka nelogický. Nelze být příznivcem přijetí eura a zároveň odpůrcem postupu ČNB v posledních letech. Tedy ono to možné je, ale jen pokud jste Miloš Zeman.