Exkandidátka na prezidentku ČR, bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
V nedělním vystoupení v televizi Prima prezident Zeman uvedl, že značnou šanci stát se jeho nástupkyní na Hradě podle něho má, samozřejmě kromě Andreje Babiše, bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Z dosavadních kandidátů má prý jeho sympatie pouze ona. Její působení léta provázely soudní spory a nejrůznější kontroverze. Zemanova oblíbenkyně založila a vede Institut Aleny Vitáskové, jehož aktivity stojí za pozornost.
Institut Aleny Vitáskové byl založen roku 2017. Jeho náplní – podle toho, co uvádí na své webové stránce – je ochrana a podpora základních lidských práv a svobod v ČR i ve světě. „Jeden z hlavních cílů Institutu AV je společenská ochrana dehonestovaných osob,“ píše se tam také. Jen pro zajímavost dodejme, že v roce 2018 byla ředitelkou této instituce jmenována Nela Lisková, která proslula zejména založením samozvaného konzulátu neuznaných útvarů Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky v ČR, který byl později soudním rozhodnutím zrušen.
Na webu IAV se mj. uvádí, že Vitásková „více než čtyřicet let pracovala v plynárensko-energetickém sektoru ve významných manažerských pozicích firem i celoevropského významu. Několik let úspěšně v plynárenském sektoru podnikala a zasloužila se o liberalizaci plynárenského trhu v České republice. (…) Obdržela celou řadu vyznamenání a uznání jak za manažerskou činnost, tak charitu, které se věnovala po celou dobu svého pracovního angažmá. (…) Stala se nepohodlnou části politicko-lobbistických struktur. Byla obviněna, souzena ve vykonstruovaných trestních řízeních. (…) Po celou dobu svého působení ve funkci předsedkyně ERÚ se těšila podpoře prezidenta republiky Miloše Zemana za práci, kterou pro společnost a občany naší země odváděla“.
Detaily se tam ovšem nedočteme. Od března roku 2013 byla Vitásková stíhána v kauze chomutovských solárních elektráren. Brněnský krajský soud ji sice napřed odsoudil k 8,5 roku odnětí svobody za zneužití pravomoci, ale odvolací soud ji posléze pro nedostatek důkazů osvobodil. Od roku 2015 čelila dalšímu trestnímu stíhání, tentokrát v souvislosti s jmenováním bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké místopředsedkyní ERÚ. V první instanci byl Vitáskové uložen podmíněný trest, ale i v tomto případě ji pak odvolací senát zbavil viny.
A na webu IAV se nedočteme nic ani o kauze, se kterou přišel v roce 2007 (s aktualizací v roce 2016) časopis Respekt. V osmdesátých letech byla Alena Vitásková komunistickou Státní bezpečností (StB) ve spisech vedena pod označením A čili agent. S krycím jménem Eva. Opakovaně se však soudila o to, že její spolupráce nebyla vědomá. Po výpovědi jejího někdejšího řídícího důstojníka JUDr. Macháčka ji soud podezření zbavil. Respekt ale před časem získal nové písemné podklady, které to, že by se u Vitáskové jednalo o nevědomou spolupráci, v podstatě vylučují. Prezident Miloš Zeman Vitáskovou v roce 2018 vyznamenal medailí Za zásluhy.
Vraťme se ale k činnosti institutu. V dubnu 2020 podal „statutární orgán Vitásková“ například trestní oznámení na starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře (dnes i poslance za TOP 09) za údajné „zašantročení“ sochy maršála Koněva – podle Vitáskové „věci důležitého kulturního významu“, které starosta „zosnoval“. Ve skutečnosti šlo o legální a právoplatné rozhodnutí tamní radnice o tom, jak bude s tímto majetkem městské části naloženo. Socha také nebyla nikam zašantročena, ale v pořádku převezena do depozitáře budoucího Muzea paměti XX. století. V lednu 2022 podala Vitásková, podepsaná jako předsedkyně IAV, pro změnu podnět k vrchnímu státnímu zastupitelství k prošetření výroku předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové na adresu maďarského premiéra Orbána. Na sítě totiž Pekarová na téma voleb napsala: „Češi svého Babiše už vyhnali. Doufám, že se to povede i Maďarům.“ Tolik asi k příkladům aktivit institutu.
A mimochodem – na úvodní fotografii na webové stránce institutu je mj. z naprosto záhadných důvodů budova známého muzea umění v americkém Minneapolisu. Minneapolis Institute of Art čili Minneapoliský institut umění je, jak už název napovídá, muzeum zaměřené na propagaci, výzkum a prezentaci umění, vystavování bohatých a vzácných uměleckých sbírek. Původní Minneapoliská společnost výtvarných umění, jak se organizace dříve nazývala, sídlila na různých místech, ale roku 1915 se stálým sídlem muzea stala nově postavená budova, dostavovaná a přistavovaná až do roku 2006. Její fotografii si kromě webu Aleny Vitáskové můžete prohlédnout zde. Sbírky obsahují množství artefaktů z celého světa z období v délce pěti tisíc let – malby, kresby, fotografie, ale i ukázky architektury. Najdeme zde díla Lucase Cranacha, El Greca či impresionistů, stejně jako exponáty z dob starověku.
Adresa Institutu Aleny Vitáskové je Záhřebská 30/154, Praha, Česká republika. Minneapoliský institut umění sídlí na adrese 3rd Avenue South 2400, Minneapolis, Minnesota, USA. Tyto dvě instituce spolu – jak je tedy více než zřejmé – nemají vůbec nic společného. Přesto se Vitásková z nějakého, pouze jí známého důvodu rozhodla místo domu na pražských Vinohradech umístit do záhlaví svého webu fotografii monumentální historické budovy minneapoliského muzea. Snímek zdobí stránku od počátku působení institutu, a přestože za tu dobu už několikrát proběhla debata o této podivnosti, spojená s nejrůznějšími vtípky známých glosátorů ze sociálních sítí, Vitásková zůstává neochvějná. Foto je tam stále.
