Déšť ani vítr neodradil podporovatele prezidenta Petra Pavla od toho, aby přišli na III. nádvoří Pražského hradu a čekali, až je po složení prezidentského slibu pozdraví z balkonu. Dění uvnitř Hradu sledovali na velkoplošných obrazovkách a během prvního projevu nového prezidenta republiky, ještě z Vladislavského sálu, několikrát hlasitě tleskali a skandovali. Ti, které oslovil deník FORUM 24, mluví o naději, civilnosti i normálnosti prezidenta Petra Pavla.
Na Pražský hrad přijel z Bělé pod Bezdězem a s sebou si vzal velkou vlajku České republiky. V sídle českých králů a později i prezidentů byl ale vysoký muž zrovna nedávno. „Byl jsem na demonstraci, která byla před prvním kolem voleb a pořádal ji Milion chvilek,“ popisuje na III. nádvoří Pražského hradu ještě před začátkem inaugurace.
Od prezidenta Petra Pavla očekává hlavně důstojnost a reprezentaci. Petr Pavel ve volbách nebyl jeho první volbou. „V prvním kole jsem si říkal, že budu volit Danuši, nebo Fischera. Nakonec jsem se rozhodl pro Petra Pavla,“ vysvětluje mi. Dalo by se říct, že ho zlomily i průzkumy veřejného mínění, které dávaly Petru Pavlovi největší šance k postupu do druhého kola.
Má radost, že ve druhém kole nezvítězil bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. „To by byla katastrofa,“ říká. „Katastrofa!“ vykřikuje paní, která prochází kolem a slyší náš rozhovor. „Konec světa,“ dodává žena, která je z Jablonce, a na inauguraci přijela se svými kamarádkami. Na náměstí ve městě bižuterie na severu Čech čekala, když ho měl expremiér navštívit. Nakonec ale nedorazil. „Jsme ho vytlačili a byla to hrozná sranda,“ vzpomíná.
Kdyby potkala Miloše Zemana na ulici, prý by se s ním bavit nechtěla. „Kdyby mě oslovil, tak jo, ale sama ne. Řekla bych mu: ‚Chudáku, deset let jsi tady stínil‘,“ popisuje. „Já bych ho ignoroval,“ dodává klidným hlasem muž s vlajkou v ruce.
Konečně máme zase prezidenta
Pro Josefa z Prahy byl Petr Pavel jasnou volbou v obou kolech. Poprvé ho vidím, když objímá manželku a v ruce drží malou vlajku České republiky. Na Hrad ve čtvrtek přišel, protože byl i na první inauguraci Václava Havla. „Potom už to nemělo smysl, ale teď máme konečně zase prezidenta. Proto jsem přišel na úplně stejné místo, jako jsem byl před 30 lety,“ říká klidným hlasem.
Petra Pavla volil, protože mu připadá jako inteligentní člověk. „Je to vidět i slyšet, když dělá rozhovory. Příliš se nechci vyjadřovat k jeho protikandidátovi, ale něco takového, lhář, podvodník… To prostě nejde,“ doplňuje. Pokud by se prezidentem stal Andrej Babiš, z České republiky by podle něj udělal hnojiště.
Zemanova hrůza končí
V davu si všímám, že někdo rozkládá vlajku Spojených států amerických. „Patříme na Západ,“ odpovídá mi Jan, proč si s sebou na Hrad vzal právě americkou vlajku. Sám ještě nemůže volit, ale Petru Pavlovi i tak přišel vyjádřit podporu. Je to taky událost, která se naskytne jednou za pět let, čtvrtků, kdy sedí ve škole, je ale za rok skoro padesát.
Věří, že výhra kabinetu Petra Fialy (ODS) ve volbách do poslanecké sněmovny byla první výhrou proti populismu. Naopak vítězství Andreje Babiše v prezidentských volbách by znamenalo další dobu temna. „Ústavního temna, vzestup populismu, minimálně oživování populismu. Věřím tomu, že výhra vlády Petra Fialy byla první výhrou proti populismu, který v Česku ale není poražen,“ upozorňuje mladík. „Zachoval se velice špatně a má špatné kamarády,“ komentuje deset let Miloše Zemana na Hradě.
Loučím se a vidím Jiřího z Rokycan v Plzeňském kraji. Po III. nádvoří Pražského hradu chodí s vlajkou a transparentem. „Vítám demokracii na Hradě“ a „Zemanova hrůza končí“, stojí na obou stranách kartonu, který má připevněný k žerdi vlajky. Přišel se podívat na pana prezidenta. „Očekávám, že bude dobrý. Jako generál ví, že nejde dělat excesy, a o tom, co dělal pan prezident Zeman, víme, že nebylo zrovna nejlepší,“ odpovídá mi na otázku, co od nové hlavy státu očekává.
V prvním kole Pavla sice nevolil, ale ve druhém kole to prý jinak nešlo. „Jinak hrůza. Další katastrofa po deseti letech pana Zemana,“ odpovídá na otázku, proč. Pozitivnější slova nenachází ani v momentě, kdy se ptám, jak hodnotí deset let Miloše Zemana. „Celá kariéra se mu nepovedla,“ míní. Během dne ho na nádvoří zahlédnu ještě několikrát. Vždy se směje a ochotně pózuje fotografům, kteří fotí jeho transparent.
Pavel na Hrad přinese pravdu, serióznost a úctu
Na Hrad později přijíždí i expremiér Babiš a po nádvoří Pražského hradu se rozlehne hlasitý výkřik „Hanba!“. Později zjistím, kdo křičel a proč mu Andrej Babiš vadí. O chvíli později zase dav jásá. „Kdo přijel?“ ptá se pár, vedle kterého zrovna stojím. Ti šťastnější vidí, že na Pražský hrad přijel premiér Petr Fiala. Já mám naštěstí kolem 190 centimetrů, a když si stoupnu na špičky, vidím ho také a odpovídám manželům.
Ti navštívili i druhou inauguraci Václava Havla a do Prahy přijeli z míst okolo hory Říp. „Tady jsme stáli. Nemohli jsme se sem dostat,“ vzpomínají s tím, že Václav Havel České republice chybí. Petr Pavel by ho ale prý mohl nahradit. „Na Hrad přinese pravdu, serióznost, úctu,“ vypočítává dáma s Petrem Pavlem na triku. „Pročistí tady ty KGBáky a StBáky, kteří tady byli u Zemana nacpaní,“ dodává její manžel s transparentem v ruce.
Když na Hrad přijel Andrej Babiš, bučeli na něj. „Já jsem křičela: ‚Vrať se domů!‘,“ popisuje. Jeho vítězství by pro ně bylo katastrofou. „To bychom tady nebyli,“ dodává muž, s tím, že Hrad spolu nenavštěvovali, když byl prezidentem Miloš Zeman. „Já jsem na Hrad nechodila, když tady byl. Já jsem se doslova štítila sem chodit,“ vysvětluje žena a její muž přikyvuje. Shodují se, že nyní už ale dominantu Prahy navštěvovat budou.
V davu mě zaujme další vlajka, kterou drží nad hlavou Martin. Žije v Praze, ale pochází z Děčína. „Patříme do Evropské unie a chci oslavit nástup prezidenta, který bude víc spolupracovat s českou společností, který ji bude podporovat a bude zároveň podporovat naše členství v Evropské unii a dělat nám ve světě dobré jméno, což se doteď absolutně nedělo,“ vysvětluje mi, proč si na inauguraci vzal vlajku s dvanácti zlatými hvězdami v kruhu na modrém pozadí.
Martin je hluboce přesvědčen, že Petr Pavel jeho naděje naplní. „Jeví se mi jako civilní, sympatický člověk, který si na nic nepotřebuje hrát.“ Naopak vítězství Andreje Babiše by podle něj bylo totální morální devastací. „Tím, že by nakumuloval ještě více svoji moc a v podstatě by mohl sám sebe osvobodit v případě, že by byl znovu trestně stíhán. Jeho amorálnost by byla velmi nebezpečná,“ vysvětluje mi.
Za desetileté působení na Hradě by Miloši Zemanovi nepoděkoval, protože prý absolutně rozklížil společnost. „Zavedl, že je hulvátství norma, že je správné a normální se k někomu chovat tím způsobem, jak se choval on,“ myslí si. Vadí mu také to, že se uzavřel Hrad. „Udělal z něj nedobytnou pevnost, lhal, podporoval naše nepřátele, z Hradu se stala rusko-čínská ambasáda,“ vypočítává prohřešky třetího prezidenta samostatné České republiky.
S prezidentem nás spojuje společná historie
Muž, který jako jediný křičel, když na Hrad dorazil Andrej Babiš, se jmenuje Jiří a po nádvoří chodí s transparentem, na kterém je fotka Miloše Zemana a Václava Klause s nápisem „Zrádci“. Oba podle něj pošlapali iluze roku 1989, a proto je označuje za zrádce. „Chtěl bych vidět do jejich hlav, když se jim dostává spravedlivé odplaty za deset let, která nás strašně zdržela,“ říká mi s tím, že to, že oba vydrželi v politice tak dlouho, dokazuje jejich schopnosti, ale i neschopnost českého národa.
V momentě, kdy si spolu povídáme, Petr Pavel vstupuje do Vladislavského sálu, aby složil prezidentský slib. Dav jásá, tleská a skanduje. Podobné scény se opakují ještě několikrát. Největší jásot ale nastane, když Petr Pavel vystoupí na balkon a promluví k tisícovému davu na III. nádvoří Hradu. „Ať žije Pavel,“ jásá dav. „Cítím naději,“ popisuje své pocity Jiří z Prahy, když sleduje velkoplošnou obrazovku. Petru Pavlovi věří. Má podle něj všechny schopnosti a předpoklady, aby byl dobrý prezident a aby narovnal hrůzu, která tady byla.
S prezidentem ho navíc pojí společná historie, když v Opavě v letech 1975 až 1979 studoval gymnázium. „Já jsem byl v Opavě na základní vojenské službě v roce 1977 až 1979. Hlídali jsme malé gymnazisty, aby nepřelézali plot a neutíkali. Musel jsem ho v té době potkat!“ vzpomíná.
V prvním kole Jiří hlasoval pro senátora Pavla Fischera. „Ten pro mě znamenal kontinuitu s havlovskou myšlenkou. Neprošel, spousta lidí to nepochopila. Pavel na to jde jinak a doufám, že to bude dobré,“ vysvětluje. Vzpomíná také na demonstrace v roce 1988 a 1989. „Byla to úžasná euforie a věřili jsme tomu, že se odrazíme. Tehdy jsem ale poznal, že odstranění jednoho zla neznamená, že přijde dobro. Chybí mi havlovský duch. Ten duch byl obrovský, ale tito dva ho totálně pošlapali,“ naráží opět na Miloše Zemana s Václavem Klausem.