Podle mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka proběhne návštěva Miloše Zemana v Bílém domě zřejmě v květnu. Tomu se říká plánování. Jestli ono to s tím pozváním nakonec nebude jinak, než hradní parta hlásala do světa. Zdvořilostní pozvání, vyřčené během telefonního hovoru, totiž skutečně není oficiální nabídka ke státní návštěvě. Spíš se to podobá tomu, když potkáte po dlouhé době někoho známého a řeknete si – někdy musíme zajít na kafe.

To, že Donald Trump o nějakém Zemanovi slyšel, je zřejmě fakt. Málokdo totiž během prezidentské kampaně ve Spojených státech tolik chválil republikánského kandidáta a snažil se tak dostat do jeho přízně. Tato skutečnost ovšem neznamená, že jsou prezidenti USA a ČR najednou velcí kamarádi a hned se musí vidět, aby pohovořili o tom, kdo je větší hulvát a jaké nejsprostší slovo dokáže na veřejnosti pronést.

Jak ovšem Trump registroval Zemanovy chvalozpěvy na svou adresu, určitě také ví o zdrženlivosti prezidenta naší republiky při komentování útoku amerických tomahawků v Sýrii. Jestli byl Donaldovi Miloš dosud třeba jen maličko sympatický, musel si svůj názor dostatečně poupravit. Zeman totiž stál před Sophiinou volbou: Trump, nebo Putin. Hlava státu ovšem nezklamala a jako obvykle si vybrala ruskou stranu.

Za takové chování ale u Trumpa body navíc rozhodně nezíská a snažení lobbistů, kteří podle spekulací mají domlouvat návštěvu ve Washingtonu, může vzít za své. Americký prezident totiž není z těch, kteří by se setkávali s politiky, které nepovažují za spojence.

Celá návštěva tak může proběhnout v květnu, nebo také na svatýho Dyndy. A je jasné, že pokud dojde na druhou variantu, Donald Trump se už od Zemana vlídného slova nedočká. Ale co, Rusko a Čína budou naší hlavě státu stejně vždycky bližší a nedočkáme se ostudy v Bílém domě, kterou by určitě návštěva Zemana způsobila.