Prezident Miloš Zeman našel svého „českého Sorose“ a hýčká si ho jako veřejného nepřítele – Zdeňka Bakalu. Dědičnou vinu pak rozšířil i na média z vydavatelství Economia, která Bakalovi patří. Zeman však zapomíná na svou roli v cestě Bakaly za „zlatým dolem“. 

Zeman opakovaně označuje Bakalu za tuneláře, říká, že by měl přijít o své miliardy a že by měl skončit za mřížemi.

Ve svém inauguračním projevu Zeman popsal Bakalu jako „skvrnu“ a přiznal, že se u nejvyššího státního zástupce i u ministra spravedlnosti zajímal (čtěte lobboval) o to, zda v této věci proběhne nějaké vyšetřování.

Vydojit, co se dá

Zdeněk Bakala rozhodně není žádný svatý muž. Je to obchodník, který využil příležitosti, známostí i chyb politiků (ať už záměrných, či nevynucených), zapomněl na své sliby a z firmy OKD vydojil (jinak se to nazvat ani nedá) skutečně, co se dalo.

Půjčoval si miliardy na to, aby si mohl vyplácet dividendy z prodělávající firmy, nechal si a později výhodně prodal 44 000 nájemních bytů (které původně slíbil přenechat za netržní ceny nájemníkům), cena akcií firmy se ze stovek korun při primární emisi postupně smrskla na haléřové hodnoty.

Mělo to jistě i své objektivní důvody spojené s ekonomickou krizí a nezájmem o černé uhlí. Nicméně výsledkem je zkrachovalá firma, respektive firma v restrukturalizaci, do níž musel stovky milionů nalít stát a pořád není jasné, jak to všechno dopadne.

Jenže pokud jde o výše zmíněné politické chyby, Miloš Zeman zapomíná – jak je v nepříjemných případech jeho zvykem – na to, že svůj podíl na tom, že většinový podíl v OKD doputoval až do Bakalových rukou, má i on sám.

Tedy nejen Bohuslav Sobotka, který byl v době prodeje ministrem financí. A nejen Václav Klaus, za jehož vlády v roce 1997 přišel stát nesmyslně snížením základního jmění v OKD o těsnou majoritu.

A nakonec (jak již bylo zmíněno) má na cestě Bakaly ke „zlatému dolu“ podíl i Miloš Zeman. Připomeňme sobě i panu prezidentovi, o co šlo.

Byl říjen 1998, premiérem byl čtvrt roku Miloš Zeman, ministrem průmyslu jeho oblíbenec Miroslav Grégr. A stát se v té době nechal přechytračit uhlobarony Viktorem Koláčkem, Petrem Otavou a Janem Przybylou.

Transakce i s odstupem dvou desítek let působí složitě a neprůhledně, přesto ji s jistou mírou zjednodušení osvětlíme.

Pod dohledem Zemana

Firma OKD (v níž měl stát tehdy podíl 45,88 % i své zástupce) nejprve od Koláčka a spol. koupila firmu K.O.P. (v jejímž majetku byly mimo jiné Českomoravské doly) za čtyři miliardy korun. V ne zcela průhledné transakci se angažoval i Zemanův blízký spolupracovník a tehdejší místopředseda ČSSD Vladislav Schrom.

Média se mimochodem už tehdy, před dvaceti lety, ptala, zda „spojení uhelné lobby s vládnoucí stranou není až příliš těsné a zda to daňového poplatníka nebude stát nějakých pár miliard.“

Psalo se i o tom, že „transakce je značně neprůhledná a nikdo neví, kolik tři uhlobaroni za OKD zaplatili a z jakých zdrojů tyto peníze pocházejí“. Vládnoucí ČSSD ani premiéru Zemanovi to zjevně nijak nevadilo.

Jisté je, že za tyto utržené peníze pak Koláček a spol. koupili 100 % akcií firmy Karbon Invest, na kterou byl již dříve převeden rozhodující podíl akcií OKD od podnikatele Stanislava Prose.

Karbon Invest tím získal 48,5% podíl v OKD a Koláček, Otava a Przybyla měli pod kontrolou jak novou firmu, tak aktiva své původní firmy K.O.P.

Koláček se později nijak netajil tím, že díky tomuto nákupnímu manévru a „mezistupni“ připravil stát o předkupní právo k Českomoravským dolům, jež se staly součástí OKD (předkupní právo zajišťovala smlouva na prodej 45 procent akcií Českomoravských dolů mezi K. O. P. a Fondem národního majetku z roku 1997).

Karbon Invest tedy v OKD držel 48,5 %, stát jen 45,88 %. Postupem času většinoví majitelé vytlačili z orgánů společnosti zástupce státu (stále za vlády Miloše Zemana), který se nedokázal účinně bránit, a nad firmou tak ztratil jakoukoliv kontrolu.

Až poté, v březnu 2004, vše završil (už za vlády Zemanova nástupce Vladimíra Špidly), prodej menšinového podílu státu za 4,1 miliardy korun.

Karbon Invest – s již jasně většinovým podílem v OKD – poté od Koláčka a spol. za neznámou částku koupil Zdeněk Bakala.

Dále ten příběh už známe mnohem lépe. I díky selektivní paměti Miloše Zemana.

Text byl publikován na serveru Hlídacípes.org