Prezident demokratické země nemá co dělat na sjezdu komunistické strany. To je neoddiskutovatelný fakt, který rozporují pouze ti, pro něž je KSČM strana přijatelná k jednání o vládě, v horším případě si ji dokonce dokáží představit zpátky u moci. Jedním z těchto lidí je očividně i Miloš Zeman, který za svými bývalými spolustraníky dnes dorazil do Nymburka.

Milí soudruzi a soudružky, přivítala hlava státu rádobyvtipně účastníky komunistického sjezdu. Poté přišlo pár poučných rad, kterých má Zeman dost pro každého, i když nejvíc by jich potřeboval on sám, doporučení k poučení se z minulosti, několik kritických slov a pokusů o vtip.

Základním výstupem ze Zemanovy návštěvy na sjezdu KSČM je však už fakt, že se vůbec prezident země, která desítky let trpěla pod vládou komunistického režimu, který občany perzekuoval i zabíjel, nestydí na takovouto akci zavítat.

Co však čekat od člověka, který má jako svůj poslední životní cíl mstu všem svým kritikům a snahu se zapsat do dějin naší země jakkoliv, třeba i jako nejhorší hlava státu, která přivedla republiku zpět na Východ a do područí Ruska a Číny.

Zatím se Zeman „pouze“ snaží dostat komunisty opět do hry a udělat z nich důležitého politického partnera hnutí ANO, který bude mít za podporu vlády slíbené různé bonusy, o jejichž množství a důležitosti se dá pouze spekulovat. Jak je vidět, strana, která se pohybuje na hranici své možné parlamentní smrti, si díky přímluvě prezidenta a jasnému vztahu se svým dalším bývalým členem Andrejem Babišem dnes uzurpuje například právo na kádrování ministrů nové vlády.

A to rozhodně není poslední, co budou novodobí bolševici chtít. Od chvíle, kdy se ukázalo, že by si mohli zase po 28 letech „přičichnout“ k moci, obrovsky jim nabylo sebevědomí. Na tom má zásluhu nejen premiér, který jim slibuje možnost rozhodování o směřování naší země, ale také prezident, který legitimizuje jejich činnost, k níž neodmyslitelně a neoddiskutovatelně patří i minulost jako KSČ, už jen tím, že je ochoten přijet na jejich sjezd.