Sdělení Hradu o výsledcích jednání expertního týmu prezidenta Zemana zní dost temně. Pokud umíme číst mezi těmi několika řádky, a to už dost umíme, protože známe jednotlivé aktéry.
Hrad nám na svých stránkách sděluje: „V sobotu dne 13. června 2020 se v Lánech uskutečnila porada expertního týmu prezidenta republiky Miloše Zemana, a to za účasti vicepremiéra a ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka. Expertní tým jednomyslně ocenil činnost vicepremiéra a ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka. Podpořil rychlou výstavbu energetických bloků, jakož i vybudování vodního koridoru Dunaj-Odra. Expertní tým se rovněž přimluvil za plnou podporu programu COVID III založeného na dlouhodobě výhodných úvěrech. Současně odmítl ideologická kritéria při vyhlašování tendrů na významné stavby.“
Kdo jsou ti Zemanovi experti? Guvernér ČNB Jiří Rusnok, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák, prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, předseda Svazu měst a obcí František Lukl, ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) a ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
Zřejmě tam zaujme zmínka o rychlé výstavbě energetických bloků, a to ve spojitosti s tím odmítnutím „ideologických kritérií při vyhlašování tendrů na významné stavby“. Jaká ideologická kritéria mají poradci Hradu na mysli? Třeba že se nesmí vyloučit katolíci? Nebo stoupenci (či popírači) vlivu člověka na změny klimatu? Nebo vegani? Asi sotva. Co je to ideologické kritérium?
Snad nám to lidé ze Zemanova okruhu vyvrátí (asi se o to ani nebudou pokoušet), ale spíš to dělá dojem, že jde o to, zda se dostavba jaderných bloků má svěřit někomu, kdo pro naši zemi představuje bezpečnostní riziko. Takové země jsou dvě, a to Rusko a Čína. Právě o nich se mluví jako o riskantních partnerech, protože obě se jako partneři nechovají. Stavba jaderné elektrárny Paks v Maďarsku dokládá, jak by to mohlo skončit. Smlouvu se tam dlouho zdráhali zveřejnit, a když se tak stalo, ukázalo se, že je pro ruskou stranu velmi výhodná a pro Maďarsko vlastně vůbec.
Zeman by zřejmě rád dosáhl ve svém krátícím se druhém funkčním období aspoň nějakého úspěchu, ale nezdá se, že by mu to vyšlo snadno. Při pohledu na absolutní vakuum ve státní pokladně není jasné, za co by se vůbec mělo stavět. Koronavirus a zmrazení ekonomiky si vyžádají svou daň a budeme rádi, když přibude nějaký kilometr nové dálnice. Ty se ovšem nedařilo stavět ani v době ekonomického růstu. Pak se ovšem musel zkoušet trik, že by se do stavby dálnic započítaly i opravované staré úseky. To není třeba komentovat.
Zmínku o vodním koridoru Dunaj-Odra můžeme považovat jen za takový rituál, který má potěšit starého pána. O jeho virtuální hračce se pořád ještě mluví. Mimo Hrad a Lány to asi už nikdo nebere vážně, leda by se snad daly nahrabat nějaké peníze na případných „studiích“ a dalších počinech. Ty budou mít asi takovou životaschopnost jako idea pořádání olympiády v Praze.
Realisticky ovšem zní, že by se poločínské aerolinie Smartwings přejmenovaly na ČSA a pak by se dalo uvažovat o finanční pomoci na jejich přežití. Zní to přece jen lépe, když chcete zachraňovat něco „českého“. Na věci samé to nemění nic.
Drobní podnikatelé by mohli zkusit nějaký trik a vyměňovat anglicky znějící názvy svých firem a použít třeba jména jako Praotec Čech, Horymír, Libuše, Blaničtí rytíři, ti ještě loajálnější třeba přetřít cedule na podnicích na Jánošík a Pribina. Asi by ale nebylo dobré do toho vkládat moc nadějí.