Ivana Zemanová je dojata. Na hradní oslavě šestého výročí prezidentské inaugurace jejího manžela jí zazpívala šansoniérka Mireille Mathieu. Zemanová není sama, zaplakal totiž každý, komu není lhostejný návrat Pražského hradu do éry manželů Gottwaldových. S jednou výjimkou, tenkrát tu místo šansonu frčel kazačok.

Diva francouzského šansonu včera ve Španělském sále pěla nejen pro Zemanovy, ale i pro konfidenta Veřejné bezpečnosti Vodičku, agenta státní bezpečnosti Bureše, jeho kolegu Falmera, zástupce ruského Lukoilu v české prezidentské kanceláři, politbyro ÚV KSČM, delegaci z Osvětiman, špiony z Putinovy ambasády, operátory z Huawei a čínské poradce z CEFC, ale i pro Kojzarovy učně od Haló novin, přes Barrandov až po Parlamentní listy.

Nechyběly ani exponáty ze Strany práv občanů – zemanovci a umělecká fronta z archívu. Nepochybně včetně jejího předskokana, čerstvě proslulého křepčením na poslaneckém empiru. Třiasedmdesátiletá Mathieu, spolu s hrstkou západních hvězd, tolerovaná v Praze ještě za Husáka, privátním mejdanem nepohrdla stejně jako v minulosti vystupováním s Alexandrovci. Její expozé u Zemana si ale nezaslouží ani sami Francouzi. Že by jejich prezident Mitterrand před třiceti lety v Praze místo s disidenty družně posnídal například s bolševickým tajemníkem Bil’akem a velitelem estébáků Lorencem a zpíval jim k tomu Charles Aznavour, by Paříž zvedlo ze židle.

Každoroční soukromá trachtace manželů Zemanových vždy s tisícovkou hostů by byla jen obvyklou plejádou okázalé kolaborace s Putinovým vazalem, pokud by ale nestála ani korunu daňové poplatníky a neušpinila k tomu symbol české státnosti. Jak se baví Zemanovi přiznivci, jsme viděli už v minulosti, sťati stoličnou jako mužici skončili v bezvědomí (sic!) resuscitovaní záchranáři.

Tenkrát se ale lihová orgie naposledy uskutečnila mimo Pražský hrad. Už šestým rokem nyní Zemanův ansámbl odírá státní rozpočet o nemalé sumy na ryze privátní žranice prezidentova bizarního fanklubu, ausgerechnet v sídle českých králů. A jen kousek od korunovačních klenotů se tu zase včera v roli Zemanových „lepšolidí“ převalovali komunističtí pohlaváři, bývalí lampasáci, někdejší superstar Plechové kavalerie a bolševická Poupata.

Miloše Zemana zvolilo podruhé hlavou státu 2.853.390 z 8.363.000 registrovaných voličů. Privátní mejdany na oslavu jeho zvolení přesto platíme všichni do jednoho. Koalice ANO a ČSSD totiž ovládá kupecké počty stejně dobře jako komunisti, dohromady se Zemanem se tak vzájemně drží u moci. Štědrý rozpočet pro Hrad i tamní soukromé radovánky s prezidentovými mazlíky tak zavírají Zemanova nevymáchaná ústa. Náklady na prezidentův osobní provoz jsou už beztak obrovské, od roty osobních chův v Zemanově ochrance po cestovní a lánský luxus.

Platit útratu za Soukupa, Vodičku, Slováčka, Filipa, Okamuru nebo Mynářovou a Xavera Veselého z peněženky těch, kteří Miloše Zemana prezidentem zjevně nezvolili, je už majstrštykem drzosti. Řešení je přitom po ruce, sněmovně k němu stačí jen obyčejná matematika nad poměrem hradního rozpočtu a počtu voličů, kteří Zemana volili. Údaje jsou k mání všude. Částka na Zemanovy soukromé oslavy pak bude sice o poznání nižší, ale v souladu s voličskou vůlí.

Zbytek možná ochotně zaplatí prezidentovi miliardáři z přízně, Kellner nebo Krúpa. Pražský hrad navíc není Zemanova soukromá dača nebo jeho byt na sídlišti v Hůrce. Slavit tam by přitom vyšlo leda na pár porcí tlačenky, jen početná partička by ostrouhala. Že z cizího krev neteče, ví Zeman odjakživa. Jeho teatrální a marné hledání peněženky v saku kdykoliv a kdekoliv přišlo na placení, poznal mnohokrát i autor těchto řádek. Ve Španělském sále proto bývá prostřeno hned pro tisíc a samozřejmě z našeho.

Očekávat uvědomělý tlak Babišovy vlády, podporované Filipovými komunisty, na příští hradní rozpočet bez peněz na ryze privátní akce pro Zemanovy podporovatele, je holá blbina. Na občanech jí ani Zemanovi nezáleží, na udržení u moci za každou cenu ano.

Pomůže tu nejspíš už jen občanská lekce z respektování vůle voličů. Třeba v nejbližších volbách. A pak zase v dalších. Když nezaberou, dojde ke slovu ulice. V opačném případě nás dál čeká výsměch Zemanových „lepšolidí“, starých milicionářů, vysokoškoláků života, fízlů a zasloužilých umělců ze Španělského sálu. Jsme na tahu. P. S.: poslední výzva Miloši Zemanovi: 米洛斯，滾出去！