Miloš Zeman FOTO: Kancelář prezidenta republiky / se svolením autora
FOTO: Kancelář prezidenta republiky / se svolením autora
Miloš Zeman dlouhodobě nefandí neziskovým organizacím, v minulosti je označil za pijavice vysávající státní rozpočet. Do neziskovek se opřel i ve svém posledním rozhovoru pro Frekvenci 1. Na druhé straně loni založená nezisková organizace Zemanova dvorního novináře Radima Panenky prezidentovi zjevně nevadí. Prosazuje totiž zájmy srbského režimu, stejně jako Zeman.
Česko-srbská asociace vzájemné spolupráce se koncem loňského roku na webu pochlubila vlastnoručně podepsanou novoročenkou od Miloše Zemana.
„O to více nás těší, že je našemu snažení od počátku nakloněna i hlava českého státu. Proto si dovolujeme zveřejnit vlastnoručně podepsané novoroční blahopřání, které předseda Česko-srbské asociace vzájemné spolupráce od prezidenta republiky Miloše Zemana obdržel,“ psal spolek na svém webu.
Zmíněným předsedou není nikdo jiný než Radim Panenka, zástupce šéfredaktora serveru Parlamentní listy, autor několika knih rozhovorů s Milošem Zemanem, který má dlouhodobě k hlavě státu exkluzivní přístup a se Zemanem si i tyká.
Všechno nejlepší, generále
Panenka se dlouhodobě při psaní pro Parlamentní listy i při svých dalších aktivitách věnuje Srbsku. Nijak přitom nezastírá, že je odpůrcem samostatnosti Kosova (v rozhovoru se srbským prezidentem pro zmíněný server ho například popisuje jako „pseudostát“).
Bývalou ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightovou také v souvislosti s bombardováním bývalé Jugoslávie jednotkami NATO už dříve označil jako „Clintonovu řeznici“ a na svém facebooku gratuloval k narozeninám generálovi Ratku Mladičovi – loni v Haagu definitivně odsouzenému za genocidu na doživotí.
Podle stanov je hlavním cílem Panenkovy Česko-srbské asociace obligátní „rozvoj vztahů“. Výslovně se hlásí k aktivní spolupráci se srbskou ambasádou v Česku a českým velvyslanectvím v Bělehradě. Navazovat chce i vztahy „s finančními kruhy obou zemí“ a také „za asistence místních úřadů propagovat, ochraňovat a bránit zájmy firem a jejich obchodních spolupracovníků na území obou zúčastněných stran“.
Financovat chce neziskovka svou činnost „z členských poplatků, darů, dotací, grantů, státních příspěvků a fondů nebo příjmů, které obdrží jako odměnu za provedené služby“. Za povšimnutí stojí explicitní zmínka o státních příspěvcích. Kritici takzvaných „politických neziskovek“, včetně prezidenta Zemana, totiž jako jeden z hlavních argumentů proti nim uvádějí právě to, že tyto organizace dostávají i prostředky od státu.
Novinář, nebo lobbista?
Od klasického zájmového sdružení však Česko-srbskou asociaci odlišuje fakt, že její šéf je zároveň aktivní novinář, navíc blízký Hradu a osobně i prezidentu republiky, který má Srbsko rovněž vysoko v prioritách – což Panenkově asociaci může při získávání kontaktů výrazně pomoct.
To, že se obě role Radima Panenky – předseda lobbistického spolku vs. zástupce šéfredaktora serveru Parlamentní listy – snadno mohou prolnout, ukazuje třeba jeho loňský rozhovor se srbským ministrem zahraničí Nikolou Selakovičem.
Identické interview vyšlo jak na stránkách Česko-srbské asociace, tak na Parlamentních listech. Server ho však svým čtenářům prodal jako redakční materiál „redaktora“ Panenky, zatímco asociace jako rozhovor „předsedy“ Panenky se srbským politikem:
„Srbský ministr zahraničních věcí Nikola Selaković mluví v rozhovoru s představiteli Česko-srbské asociace vzájemné spolupráce o současném vývoji ve vztahu ke Kosovu a Metohiji, ekonomickém úspěchu Srbska a přidává přání úspěchu naší asociaci,“ uvádí spolek na svém webu.
Kromě toho se předseda spolku Radim Panenka pochlubil přijetím u šéfa srbského parlamentu Ivici Dačiće i u velvyslanců v Česku a Srbsku. Vždy coby člen vedení „své“ asociace.
Srbsko, náš vzor
Jak bylo zmíněno, hlavním propagátorem úzkých vztahů se Srbskem byl v uplynulých letech v Česku Miloš Zeman. Jak daleko je ochoten zajít, ukázal třeba v roce 2019 při návštěvě Bělehradu, kde na úvod návštěvy prohlásil: „Nemám rád Kosovo, mám rád Srbsko.“ A aby výbušné téma nezapadlo, ještě dodal, že by přivítal oduznání kosovské samostatnosti.
Loni se při návštěvě prezidenta Vučiče v Praze Zeman omluvil za českou podporu aliančnímu bombardování Jugoslávie v roce 1999, kdy byl sám Zeman českým premiérem.
Podobně šel před rokem srbským zájmům naproti i tehdejší premiér Andrej Babiš, když se do Bělehradu letěl inspirovat v boji s covidem. Srbsko tehdy kolem sebe šířilo pověst očkovacího premianta a spoléhalo na všechny typy vakcín, od západních přes ruský Sputnik až po čínské vakcíny. Některá média ale v souvislosti s Babišovou cestou upozornila, že vládní covidová čísla v Srbsku nebyla zdaleka přesná a v očkování ve skutečnosti vládl chaos.
Srbsko vedené Vučičem je také považováno za ústředního spojence Ruska na Balkáně, pěstuje i úzké vztahy s Čínou.
„Pravoslavná církev má velký vliv. Plus si Srbové s Rusy v posledních dekádách nikdy nic extra nic špatného neudělali, takže tam není taková animozita jako například u Poláků a dalších někdejších satelitů Sovětského svazu. Navíc Rusko podporuje Srbsko v problému Kosova, takže by pro ně bylo velmi složité se úplně k Rusku otočit zády,“ komentoval srbsko-ruskou blízkost v loňském rozhovoru pro HlídacíPes.org velvyslanec v Bělehradu Tomáš Kuchta.
Kniha, která „zoufale chybí“
Srbsko už v dubnu čekají prezidentské i parlamentní volby. Zahraniční pozorovatelé i v souvislosti s aktuálním napětím v Bosně a Hercegovině upozorňují na výrazný nárůst srbského obranného rozpočtu a na expanzivní rétoriku Vučičova režimu, ve které znovu rezonuje představa „Velkého Srbska“ či „Srbského světa“ – politického, a jednou třeba i formálního sjednocení všech Srbů pod řízením Bělehradu, včetně těch žijících například v Kosovu.
Česko-srbská asociace Radima Panenky dává celkem jasně najevo, že jí tahle argumentace není cizí, v jednom z newsletterů například píše o Vjose Osmani jako o „takzvané prezidentce samozvaného státu Kosovo“ a podobně se o srbsko-kosovských tématech vyjadřuje i ve svých dalších textech.
Navenek se ale spolek Zemanova dvorního novináře tváří apoliticky a své čilé kontakty s politiky na obou stranách zdůvodňuje obligátní snahou o „upevnění česko-srbského přátelství“.
Konkrétní plány chce asociace představit v příštích měsících. Zatím na letošek avizuje hlavně „slavnostní představení obsáhlé knihy na velmi důležité srbské téma, která dosud českému knižnímu světu zoufale chyběla“. A její autor? Samozřejmě Radim Panenka.
Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.
