Hlavní náplní každého mluvčího je především informovat veřejnost, když se ale tato náplň změní v dezinformace, je zle. A přesně to produkuje mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Není to už jenom směšné, ale je to ostuda Pražského hradu i samotného Miloše Zemana.
Ovčáček na pravidelných tiskových konferencích předává dál názory „pana prezidenta“ (toto slovo opakuje každý den s obrovskou frekvencí), u kterých se často tváří, že jsou i jeho. Pokud by to byla pravda, jsme na tom ještě daleko hůř, než se nám zdá.
Jiří Ovčáček hovoří rád a hovoří o všem. Podstrkuje médiím i zcela nesmyslné názory, ideje a myšlenky prezidenta Zemana, aby jim dodal nějakou vážnost. Pravděpodobně to dělá s jasným úmyslem, protože těžko uvěřit, že by to všemu věřil i on sám.
Na Hradě už byli různí mluvčí. Od porevolučního, někdy rozvlátého, ale seriózního Michaela Žantovského, přes úřednického (ale v zákulisí pilně pracujícího pro Václava Havla) Ladislava Špačka až po ideologicky předpojatého Petra Hájka, který byl u Václava Klause.
Ale nikdo nešaškoval tak naprosto nehorázným způsobem, jak právě Jiří Ovčáček.
To, co například předvedl, když hledal půl roku neexistující článek Ferdinanda Peroutky o Hitlerovi, skutečně nemá v porevoluční hradní politice obdoby.
Největším problémem ale je, že to zjevně nevadí Miloši Zemanovi, který si z Ovčáčka udělal „užitečného idiota“. Tento termín prezident opakovaně a rád používá dlouhé roky, až se dopracoval k tomu, že si podobné spolupracovníky přivedl na Pražský hrad.
Za komunismu existovalo mnoho vtipů, které pocházely ze smyšleného Rádia Jerevan, které symbolizovalo nástroje socialistické propagandy. Jeho zprávy byly překroucené a hloupé, což jim dodávalo na síle.
Uvedu jen jeden z nich:
„Dotaz na Rádio Jerevan: Je pravda, že u vás v Jerevanu roste obilí jako telegrafní sloupy?Odpověď: V principu ano. Někde i hustěji.“
Problém České republiky je, že mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček poměrně hravě překonává i Rádio Jerevan.
Nelze se tomu už ani smát. Bohužel příští týden, pokud bude mít Ovčáček další tiskovou konferenci, dostaneme další dávku. Pane Bože, proč nás tak trestáš?