Ačkoli je to velmi nepravděpodobné, nejlepší odpovědí na hulvátství, které se stále line z Pražského hradu, by byla absolutní ignorace a bojkot. Je to nejen jediná důstojná odpověď, ale jde i o kolegiální přístup politiků ve chvíli, kdy si Miloš Zeman opět privatizuje státní svátek 28. října.
Ano, Zeman dlouhodobě vyznamenává své kamarády, kdejaké estébáky a proruské figurky. Shazuje tím opravdové hrdiny, kteří si metály zaslouží. Z 28. října se stala fraška bez jakékoli úrovně. Teď je tu poslední udílení vyznamenání, které se ale neponese ve smířlivém duchu. Prezident nám naopak dal jasně najevo, že se v žádném případě svého stylu nevzdává.
Kancelář prezidenta republiky neposlala pozvánku nejvyšším ústavním činitelům: předsedovi senátu Miloši Vystrčilovi a předsedkyni poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové. Nedostal ji ani předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Jde o naprosto skandální krok.
Dá se očekávat, že premiér Petr Fiala na Pražský hrad půjde. U nikoho dalšího k tomu není důvod. Žádní ministři, žádní poslanci, žádní senátoři, alespoň co se demokratických stran týče. To, co by se skutečně mělo stát, je, že si Vratislav Mynář bude muset vypravit více autobusů z Osvětiman, aby ve Vladislavském sále nezůstaly prázdné židle.
I po téměř deseti letech je překvapivé, kam až je Zeman spolu se svými kumpány schopen klesnout. Žádný krok ke smíření, žádný respekt k postavení ostatních politiků. Jediné, co ho žene dopředu, je pomsta. Jediné, čemu rozumí, je síla a neústupnost. Zemanovo prezidentství nám tak nějak symbolicky uzavřou dvě události. Oslava státního svátku v režii Mynáře a Nejedlého a křest alba rasistické kapely Ortel, na který dorazil dvojnásobný vrah Jiří Kajínek, kterého Zeman před několika lety omilostnil.
Ten pocit něčeho opravdu hnusného v nás nejspíše zůstane ještě dlouho.