Turbulence kolem koronaviru překrývají jiné děje, také obchodní války zasahující do mediálního trhu. Patří mezi ně souboj Jaromíra Soukupa o vydavatelství Mladá fronta, které hodlala převzít skupina zbrojaře Jaroslava Strnada, největšího sponzora prezidenta Miloše Zemana. Zatím neuspěla.
Vydavatelství Mladá fronta (nezaměňovat s Babišovou Mafrou, vydávající Mladou frontu DNES a Lidové noviny) je od února v úpadku. V insolvenčním řízení se přihlásily stovky věřitelů s celkovými pohledávkami 400 milionů korun. Do tohoto vydavatelství patří ekonomický týdeník Euro, portál Euro.cz, knižní divize a desítky dalších specializovaných či společenských tištěných a webových titulů.
Zástupci Mladé fronty považovali návrhy na insolvenci z konce loňského roku za šikanózní a účelové. Spatřovali za nimi tlaky obchodně propojených firem skupiny Czechoslovak Group, ovládané zbrojařským magnátem Jaroslavem Strnadem a jeho synem Michalem.
Tato skupina je i v jiných případech v obchodním sporu s majitelem vydavatelství Františkem Savovem, který žije v Londýně a v České republice je obviněný z daňových úniků. České úřady marně usilují o jeho vydání, podle něj neoprávněně.
Zájem silných hráčů
O Mladou frontu projevilo zájem několik ekonomicky významných hráčů. Nejdříve společnost CPI realitního magnáta Radovana Vítka. Později se spekulovalo o mediálním domu Czech News Center Daniela Křetínského nebo o firmě GES Media Asset vlastníka televize Prima Ivana Zacha. Mezi nejvážnější zájemce se zařadila společnost Empresa Media Jaromíra Soukupa, provozující televizi Barrandov a časopis Týden.
Vzhledem k silné sestavě původních zájemců, kteří nakonec vycouvali, dopadlo insolvenční řízení překvapivě. Insolvenční soud odmítl Soukupův návrh na reorganizaci Mladé fronty a poslal ji do konkurzu.
Počátkem září proběhla dražba, které se účastnily pouze dvě firmy. Nakonec uspěla nepříliš známá agentura PP Partners Andreje Čírtka, mluvčího holdingu Czechoslovak Group, která v aukci nabídla 50 milionů korun.
Za insolvencí Strnadovy zájmy
Společnost Czechoslovak Group stála loni na podzim za vyvoláním insolvenčního řízení. Návrh na jeho zahájení podala společnost Bazcom, jeden z obchodních partnerů holdingu. Do dražby přímo nešel, ale personální propojení s vítěznou firmou PP Partners je zjevné. Vše nasvědčovalo tomu, že Strnadův okruh dosáhl svého.
Za několik dní však došlo ke zvratu. Soukup podal odvolání kvůli možné podjatosti insolvenčního soudce Zdeňka Strnada (shoda příjmení). Vrchní soud mu dal za pravdu. Zrušil nejen výsledky aukce, ale i prohlášení konkurzu. Případ tak nekončí, ale o řešení úpadku vydavatelství bude znovu rozhodovat jiný prvoinstanční soudce.
Zatím posledním tahem v této kauze je opětovný návrh na konkurz Mladé fronty, který podal opatrovník vydavatelství Šimon Peták jmenovaný soudcem, který byl z případu vyloučen. Je tedy otázkou, jak se k této komplikované situaci postaví nový soudce.
Strnad v okruhu Hradu
Kauza vydavatelství Mladá fronta je pozoruhodná i z jiných důvodů. Ve finále se o něj střetly zájmy dvou podnikatelů, kteří jsou nebo byli spojováni s okruhem prezidenta Miloše Zemana.
Zatímco zbrojař Jaroslav Strnad, jehož prezident Zeman v roce 2018 ocenil státním vyznamenáním Za zásluhy, v tomto okruhu zůstává, Jaromír Soukup se s ním letos za nejasných okolností rozešel.
Se Strnadem propojené firmy sponzorovaly Zemanovu prezidentskou kampaň celkovou částkou 3,9 milionu korun. Společnost Dako-CZ, kterou spoluvlastní se slovenským oligarchou ruského původu Alexejem Beljajevem s úzkou vazbou na Kreml, byla dříve nejštědřejším sponzorem Strany práv občanů Zemanovci. Od té doby je Jaroslav Strnad řazen do nejužšího hradního okruhu.
Vztahy se Soukupem ochladly
Blízké vztahy s Hradem měl donedávna i Jaromír Soukup, který moderoval svérázně servilním způsobem pravidelný pořad Týden s prezidentem. Letos však z programu TV Barrandov zmizel, stejně jako obskurní Talkshow Jiřího Ovčáčka, prezidentova mluvčího.
V kruzích blízkých prezidentské kanceláři se hovořilo o vážných rozepřích mezi Soukupem a Zemanovou šedou eminencí Martinem Nejedlým. Definitivnímu rozkolu letos v lednu předcházelo Soukupovo vymezení v časopisu Týden, kde prorokoval, že na rozdíl od Václava Havla „éru Václava Klause či Miloše Zemana školní dějepis zřejmě odbude jen pár větami“.
Další útok proti Zemanovi poté zacílil kvůli jeho kandidátce na ombudsmanku Heleně Válkové, na kterou praskla spolupráce s nechvalně proslulým prokurátorem Urválkem. Soukup prohlásil, že byl kvůli ní „rozhodnutý panu prezidentovi s natáčením seknout“.
Pražský hrad mi nechybí
V květnu ve svém pořadu Aréna Jaromíra Soukupa potvrdil, že za rozkolem se Zemanem stáli jeho lidé. „Asi se mi nestalo, že bych se probudil a řekl si, že je škoda, že už nemám rozhovory se Zemanem. Co mi nechybí, to je Pražský hrad. Atmosféra, ty lidi tam, to mi nechybí,“ naznačil.
Soukup od té doby zaznamenal viditelný posun i v přístupu k vládě, vůči níž je mnohem kritičtější. Premiéra Babiše například nedávno označil kvůli chaotickému přístupu k epidemii koronaviru za „padoucha dne“.
Co všechno souvisí s letošním Soukupovým obratem a jak dlouho mu vydrží, není známo. Projevuje se ale i ve válce o Mladou frontu, kde se střetl se Zemanovým prominentním sponzorem Jaroslavem Strnadem. Tato válka zatím nekončí.
