Za bizarním příběhem o extra talentovaném novináři, který to od stolu s fotkou Stalina v Haló novinách dotáhl jen pílí na Pražský hrad, aby tu od rána do noci dřel pro ikonu dolních deseti milionů takřka za hubičku, se přitom skrývá syrový pragmatismus. Až patologický obdiv a nadbíhání ambiciózního mladíka Zemanovi spolu s psaním podpůrných článků a rozhovorů v Právu totiž vynesly Ovčáčkovi teplé místo rovnou v prezidentské kanceláři. I kouřit se prý kvůli Zemanovi naučil! Hrad teď navíc po verdiktu soudu zveřejnil platy první ligy Zemanových milců. Statisícové částky a tučné odměny včetně šedesáti tisíc měsíčně právě pro Ovčáčka tak ukazují spíš na velkopanský život než na vlastenecký altruismus za pár kaček.

Plat Zemanova aparátčíka si přitom paradoxně nezadá s opravdu významnými představiteli státní moci, jimž Ovčáček povinnostmi, natož pak reálným vlivem, nesahá ani po kotníky. Také jejich měsíční platová základna je totiž necelých šedesát šest tisíc korun a na rozdíl od hradního propagandisty se neživí výlučně servilitou k šéfovi a dennodenním ostouzením jeho oponentů. V zemi, kde si státní kšefty a astronomické dotace přihrával na vlastní firemní účty ministr financí, by ale pořád nešlo o nic extra výjimečného, pokud by prezidentův úředník skutečně pracoval pro stát a nedělal místo toho politiku.

Ani slabošská taktika, s jakou Ovčáček pod hlavičkou hradní funkce servíruje veřejnosti ausgerechnet v pracovní době své politické názory na sociálních sítích, aniž by našel odvahu přiznat, kdy jde o oficiální postoje Zemana, a kdy o osobní hnutí mysli mluvčího, nijak nedokládá oprávněnost jeho nadstandardní gáže. Právě otřesné chování a zbabělé skrývání za funkcí by nemělo zůstat zapomenuto při prezidentských volbách. Peněženka daňového poplatníka totiž není to samé, co rubly z Kremlu na Zemanovu útratu. A na rozdíl od Hradu nemá podhradí na rozhazování za poplatné a nenávistné exhibice státního úředníka na adresu (sic!) předsedy vlády včetně řady parlamentních politiků, médií a vůbec každého, kdo není zrovna přítulný k proruské hlavě státu a jejím autoritářským choutkám.

S jídlem ale roste chuť, nedouk bez vysokoškolského diplomu tu teď nově mistruje už i univerzitní profesory. Čerstvě pak věhlasného kardiochirurga Jana Pirka z pražského IKEM, jemuž vděčí za život stovky pacientů. Ten má podle Ovčáčka vrátit diplom za to, že v rozhovoru pro INFO.CZ nahlas zapochyboval o Zemanově zdraví a kondici. Že se nedočkáme konců jako v Sovětském svazu, kde byl podle tamních měřítek za učiněného juru i na smrt nemocný Andropov a z lékařů kremelského politbyra se nakonec vyklubali obstojní balzamovači, nelze díky hradním sedmilhářům předem vyloučit.

Druhou část komentáře Zdeňka Šarapatky si můžete přečíst na serveru INFO.cz