Zástupci sedmi nejbohatších zemí světa zamířili do jihoitalského střediska Borgo Egnazia, aby se tam setkali v rámci summitu sedmi nejvyspělejších zemí světa G7. Na programu budou mít konečné zprůchodnění masivní pomoci Ukrajině, za niž se bude ručit výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Projednány ale mají být i postoje Číny, a to ať už jde o její podporu Ruské federace nebo její neférové obchodní praktiky.
V Itálii začíná třídenní summit skupiny zemí G7, kterého se zúčastní americký prezident Joe Biden, italská premiérka Giorgia Meloniová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a další premiéři členských zemí. Mezi hlavními body jednání bude využití zmrazeného ruského majetku ve prospěch Ukrajiny, obchodní vztahy s Čínou či válka v Pásmu Gazy. Některých částí summitů se zúčastní zahraniční hosté. Na jih Itálie by tak měli přicestovat papež František, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, indický premiér Nárendra Módí či brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva.
Pomoc pro Ukrajinu zaštítí ruský majetek
Očekává se, že vůdci Spojených států, Itálie, Británie, Francie, Německa, Kanady, Japonska a také Evropské unie budou pokračovat v diskuzi o způsobech, jak využít výnosy ze zmrazeného ruského majetku ve prospěch Ukrajiny čelící ruské invazi. Na stole je americký návrh, že by skupina G7 poskytla Ukrajině půjčku ve výši 50 miliard dolarů, za kterou by ručily právě tyto výnosy.
Vyjednávači ze zemí skupiny G7 se před čtvrtečním summitem dohodli na způsobu, jak Ukrajině poskytnout 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) za využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv, píše ve čtvrtek agentura AP s odvoláním na nejmenované zdroje. Lídři sedmi nejvyspělejších zemí světa tuto dohodu oficiálně oznámí na summitu v jižní Itálii, který začíná ve čtvrtek.
AP připomíná, že politici z G7 už nějakou dobu diskutují o tom, jak využít ruská aktiva v hodnotě přes 260 miliard dolarů zmrazená v důsledku vpádu Ruska na Ukrajinu. Proti konfiskaci aktiv byli evropští činitelé kvůli obavám z právních dopadů takového kroku a z obav ohledně udržení finanční stability vzhledem k tomu, že většina aktiv se nachází v Evropě. Nicméně podle nynější dohody má být pomoc Ukrajině na další obranu proti Rusku vyplacena za využití výnosů z těchto aktiv.
Na okraj summitu G7 se americký prezident Joe Biden sejde se svým ukrajinským protějškem a podepíší spolu bilaterální bezpečnostní smlouvu.
Velkým tématem bude Čína
Podle návrhu závěrečného usnesení, se kterým se seznámila agentura Bloomberg, G7 vyzve Čínu, aby přestala pomáhat ruské agresi. Právě asijská velmoc bude dalším významným bodem jednání. Západní země Peking kritizují za neférové obchodní jednání a nadměrnou státní podporu exportu, který má sloužit k saturaci přebytečných čínských výrobních kapacit. Tento týden Evropská komise oznámila, že je připravena zavést cla na čínské elektromobily. Spojené státy oznámily výrazné zvýšení cel na čínské elektromobily již v květnu.
Na okraji summitu se uskuteční řada bilaterálních jednání. Americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan novinářům řekl, že Biden a Zelenskyj ve čtvrtek v Itálii podepíší bezpečnostní dohodu mezi USA a Ukrajinou. Biden by se také měl setkat s indickým premiérem Módím, který zahájil svůj třetí mandát. Papež František řekl, že se s ním chce setkat řada státníků, kteří budou na summitu, neupřesnil však, s kým bude při bilaterálních schůzkách mluvit.
Hlavní část summitu se odehraje v relativně odlehlém luxusním středisku Borgo Egnazia v jihoitalském regionu Apulie. V okolí je od čtvrtka do soboty na plánu řada protestů, které kritizují nerovnoměrné rozdělení bohatství ve světě, malé nasazení v boji proti klimatickým změnám a válečné konflikty. Největší demonstrace je svolána na sobotu, policie očekává, že protesty budou poklidnější než při předchozích summitech G7 v Itálii. Na pořádek v místě konání vrcholné schůzky, kde platí přísná bezpečnostní opatření, bude dohlížet několik tisíc policistů a vojáků.