
Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock

V nepříliš vzdálené budoucnosti nečeká lidstvo podle nové vědecké studie nic jednoduchého. I přes omezení emisí uhlíku by se prý totiž Země do roku 2200 mohla ohřát o neuvěřitelných 7 stupňů Celsia. V takovém případě by plodiny nemohly správně růst, což by mělo za následek celoplanetární potravinovou krizi.
Podle vědců z německého Postupimského institutu pro výzkum dopadu klimatu (PIK) by se naše planeta mohla do roku 2200 ohřát až o 7 stupňů. Stoupající hladina moří by pak v důsledku tání ledu donutila lidi kvůli záplavám opustit pobřežní města.
Běžně by se pak vyskytovaly vlny extrémních veder, sucha, ale také tropických bouří a záplav. Lidé by se rovněž museli potýkat s velkým množstvím lesních požárů. „Zjistili jsme, že maximální oteplení může být mnohem vyšší, než se dříve očekávalo podle scénářů s nízkými až středními emisemi,“ vysvětluje pro deník Daily Mail vedoucí studie Christine Kaufholdová z PIK.
Skleníkové plyny, které ohřívají planetu, jako je oxid uhličitý (CO2) a metan, jsou z velké části uvolňovány spalováním fosilních paliv. Emise skleníkových plynů však pocházejí také z přírodních procesů – sopečné erupce, dýchání rostlin a zvířat.
Tým výzkumníku použil pro svoji práci nově vyvinutý počítačový model CLIMBER-X, který dokáže simulovat budoucí scénáře globálního oteplování. Systém prý dokáže zahrnovat klíčové fyzikální, biologické a geochemické procesy, a to včetně atmosférických a oceánských podmínek.
Vědci si myslí, že globální oteplování v tomto tisíciletí by mohlo překročit předchozí odhady kvůli smyčkám zpětné vazby uhlíkového cyklu, kdy jedna změna klimatu zesiluje druhou. Snižování emisí prý v tomto procesu nemusí být dostatečné.