Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Tomáš Prouza FOTO: Tomáš Prouza / se souhlasem
FOTO: Tomáš Prouza / se souhlasem
Co nejrychlejší vstup Ukrajiny do Evropské unie posílí evropskou potravinovou bezpečnost, pomůže držet nízké ceny potravin, říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Pro deník FORUM 24 vysvětlil, proč by se měla Ukrajina maximálně zapojit do evropského systému zemědělství.
„Čím dříve se Evropa otevře potravinám z Ukrajiny a čím dříve se zapojíme do obnovy a rozvoje ukrajinského zemědělství, tím dříve budou klesat ceny potravin v Evropě a tím dříve skutečně posílíme potravinovou soběstačnost Evropy,“ řekl pro deník FORUM 24 prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Důvodů pro maximální možné zapojení Ukrajiny do evropského systému zemědělství je podle Prouzy řada.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu připomněl, že současná EU není v řadě potravin soběstačná a musí je dovážet ze třetích zemí. Při zapojení Ukrajiny by se rovnováha výrazně změnila. „Nejde přitom jen o tak často mediálně diskutované obilí, ale Ukrajina má skvělé podmínky i pro pěstování mnoha druhů zeleniny, které je v tradičních místech jarní produkce, zejména Španělsku, kvůli čím dál většímu suchu čím dál složitější pěstovat,“ řekl s tím, že Ukrajina má také dost prostoru a levné energie pro budování skleníků pro celoroční produkci zeleniny, takže bychom mimo sezónu nemuseli zeleninu vozit přes půl světa.
„Produkce zemědělských komodit je díky levnější pracovní síle i menší byrokracii na Ukrajině při zachování srovnatelné kvality mnohem levnější,“ pokračoval Prouza. Vysvětlil, že v Evropě se komodity s nízkou přidanou hodnotou už často ani nevyplatí pěstovat, pokud zemědělci od státu nedostávají masivní dotace. Místo plýtvání prostředky daňových poplatníků na produkci s minimální přidanou hodnotou bychom mohli investovat do zpracování těchto komodit a zmodernizovat tak náš potravinářský byznys.
České zemědělství stojí na pracovní síle z Ukrajiny
Podle Prouzy by Ukrajina České republice pomohla vyřešit i další z velkých problémů českého zemědělství, a to chybějící pracovní sílu. „Nejen české zemědělství stejně stojí na pracovní síle z Ukrajiny a dalších východních zemí, takže by dávalo větší smysl zajistit práci lidem přímo na Ukrajině a pomoci jim tak obnovit válkou zničenou ekonomiku,“ vysvětlil.
Pokud navíc v Evropě chceme navyšovat živočišnou produkci, je Ukrajina jednou z mála možností, kde to bude možné, uvedl Prouza s tím, že roky v Česku vedeme debatu o nesoběstačnosti v produkci kuřecího či vepřového masa nebo vajec. Ale každý, kdo kdy zkusil vybudovat nové farmy na produkci masa, během povolovacího procesu tvrdě narazil.
„Stejně tak je v Česku velký odpor obyvatel k výstavbě jakýchkoliv nových zemědělských kapacit a zastupitelstva tak navyšování české produkce aktivně blokují,“ pokračoval. Pokud tedy podle něj chceme navyšovat produkci masa a zlepšovat evropskou potravinovou bezpečnost, má větší smysl investice přesměrovat na Ukrajinu, která má dostatek prostoru pro nové produkční farmy i dostatek lidí pro práci na nich.
Peněz na investice mají zemědělci dost
Dalším důvodem, proč Ukrajinu co nejrychleji zapojit do systému evropského zemědělství, jsou podle Prouzy dopady klimatické změny. „Viděli jsme to nedávno s jarními mrazy, vidíme to téměř každé léto s nedostatkem vody, a výsledek je jasný – zemědělská produkce bude v Česku čím dál rizikovější a náročnější,“ přiblížil.
Proto má podle Prouzy smysl analyzovat, jaké zemědělské produkty má smysl rozvíjet v Česku a jaké by mohli čeští zemědělci produkovat například na Ukrajině. „Desítky volných miliard na účtech českých zemědělců ukazují, že peněz na investice mají dost,“ uvedl a zdůraznil, že zároveň se s koncem války rozjede masivní pomoc Evropy s rekonstrukcí Ukrajiny, což bude příležitost pro ty, co budou mít připravené projekty.
„Zemědělci, kterým vadí, že ukrajinské zemědělství je efektivnější a produktivnější než to české, se často ohánějí otázkou kvality. A i když se ukrajinské velké zemědělské podniky řídí evropskými pravidly už dnes, oficiální začlenění Ukrajiny do EU by poskytlo další garanci dostatečné kvality ukrajinské zemědělské produkce,“ pokračoval Prouza.
„Sečteno podtrženo – co nejrychlejší vstup Ukrajiny do Evropské unie posílí evropskou potravinovou bezpečnost, pomůže držet nízké ceny potravin a podpoří nutnou transformaci českého zemědělství a potravinářství od producentů levných komodit k potravinám s velkou přidanou hodnotou,“ shrnul Prouza na závěr.
Strategická hloubka Atlantiku
Nedávno se podobně vyjádřil i portugalský ministr zahraničí Paulo Rangel, který prohlásil, že rozšíření EU je nejen pro Portugalsko klíčové a vstup Ukrajiny do EU by byl řešením pro problém s potravinami v Evropě. „My v Evropě potřebujeme atlantické spojence,“ řekl a odmítl myšlenku, že by rozšíření bylo obratem na východ. Naopak ho vidí jako ekonomickou příležitost.
Rangel zároveň poukázal na strategický význam vstupu Ukrajiny a dalších zemí, které by otevřely „strategickou hloubku Atlantiku“. „Platí to pro Moldavsko, Balkán, Gruzii,“ dodal s odkazem na další kandidátské země, mezi které v současnosti patří Albánie, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie, Černá Hora, Srbsko, Turecko, Ukrajina, Moldavsko a Gruzie.
