Ve věku 95 let zemřel v noci na pátek bývalý francouzský ministr spravedlnosti Robert Badinter. Do povědomí široké veřejnosti se zapsal zejména tím, že v roce 1981 prosadil ve Francii zrušení trestu smrti, za jehož zákaz jako právník dlouho bojoval. Působil ve vládě socialistického prezidenta Françoise Mitterranda a byl také předsedou Ústavní rady, která je obdobou ústavního soudu, uvedla agentura AFP. V roce 2001 udělil Badinterovi tehdejší český prezident Václav Havel Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.
Badinter se narodil do francouzské židovské rodiny. Jeho otec zemřel v nacistickém koncentračním táboře Sobibor, zbytek rodiny druhou světovou válku přečkal v úkrytu v Savojsku. Badinter vystudoval práva a literaturu, vedle justiční kariéry vyučoval na vysoké škole.
V roce 1972 Badinter obhajoval Rogera Bontemse a jeho případ poznamenal celou jeho další profesní dráhu. Bontems se podílel na únosu dvou lidí a byl přítomen jejich vraždě, ale sám nikoho nezabil. Soud mu přesto udělil trest smrti, který byl vykonán. Proti trestu smrti Badinter bojoval i předtím, po Bontemsově případu se ale jeho odpor k nejvyššímu trestu ještě prohloubil, uvedl ve své knize L’Abolition (Zrušení).
„Nikdy nebyla zjištěna žádná souvislost mezi existencí či neexistencí trestu smrti v trestním právu a počtem násilných trestných činů. Skutečný politický význam trestu smrti spočívá v tom, že vychází z myšlenky, že stát má právo zbavit se svých občanů až do té míry, že jim vezme život. Takto trest smrti zapadá do totalitních systémů,“ tvrdil Badinter.
Francie zrušila trest smrti 9. října 1981, tři měsíce poté co Badinter usedl do křesla ministra spravedlnosti. Po odchodu z vlády stál devět let v čele Ústavní rady a kariéru zakončil 16 lety v Senátu.
V roce 2001 dostal Badinter od českého prezidenta Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy, a to za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. Při předávání vyznamenání zdůraznil Havel dlouholetý Badinterův zájem o prezidenta Masaryka.