Ve věku 81 let zemřel v sobotu po krátké nemoci bývalý německý prezident Horst Köhler. S odvoláním na úřad německé hlavy státu o tom dnes informovala agentura DPA. Köhler byl prezidentem v letech 2004 až 2010. Z funkce sám překvapivě odstoupil, a to jako první německý poválečný prezident. Zdůvodnil to tehdy tlakem po svých sporných výrocích o nasazení německých vojáků v zahraničí.

Ekonom Köhler byl zvolen do funkce německého spolkového prezidenta v květnu 2004. V roce 2009 byl zvolen podruhé, už v květnu 2010 se ale překvapivě své funkce vzdal. Köhlerovu politickou kariéru předčasně ukončily jeho kontroverzní výroky týkající se nasazení příslušníků bundeswehru v zahraničí. Po návštěvě Afghánistánu totiž obhajoval německé armádní mise v zahraničí i německými hospodářskými zájmy, což vyvolalo tvrdou kritiku opozice.

Současný německý prezident Frank-Walter Steinmeier v kondolenčním dopise zaslaném vdově uvedl, že bylo pro Německo štěstím, že se Köhler stal prezidentem. „Jsme hluboce vděční, že jsme Horsta Köhlera mohli zažít jako devátého spolkového prezidenta Spolkové republiky Německo. Mnoho toho této zemi dal,“ uvedl.

Dále čtěte

Slovenská krize hrozí i nám! Babiš je Ficův spojenec. Podpořte svobodná média a evropský kurz Česka

Události u našich slovenských sousedů nabraly rychlý spád. Nikdo neví, kam až  může Fico a jeho proruská garnitura zajít. Tamní…

Köhler vystudoval ekonomii na univerzitě v Tübingenu, kde také zpočátku pracoval jako referent Institutu pro aplikovaný ekonomický výzkum. V roce 1976 vstoupil do služeb spolkového ministerstva hospodářství, odkud ale po pěti letech odešel dělat referenta do úřadu předsedy vlády spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko. Na počátku osmdesátých let Köhler vstoupil do Křesťanskodemokratické unie Německa (CDU).

Od roku 1982 zastával Köhler různé posty na spolkovém ministerstvu financí, včetně funkce náměstka ministra. Mimo jiné se podílel na přípravě měnové unie obou tehdejších německých států. V roce 1993 se pak stal předsedou Německého svazu spořitelen (DSGV) a od července 1998 do března 2000 stál v čele Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Od března 2000 do jara 2004 byl hlavním ředitelem Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Po svém odchodu z vysoké politiky se stal členem poradního orgánu OSN pro globální rozvojovou agendu, do roku 2019 byl zvláštním zmocněncem OSN pro Západní Saharu. Podle agentury DPA byla Afrika jeho celoživotní vášní a v čele MMF i jako německý prezident usiloval o rovnocenné partnerství se zeměmi tohoto kontinentu.