Bývalý poslanec Jan Kostrhun FOTO: ČTK/Šálek Václav
FOTO: ČTK/Šálek Václav
Ve věku 79 let zemřel spisovatel, scenárista a politik Jan Kostrhun. Na facebooku to v pondělí oznámila břeclavská ČSSD. Filmy podle jeho prozaických předloh natáčel Hynek Bočan, třeba Pytláci nebo Vinobraní. Poslancem byl Kostrhun v 90. letech za Zemědělskou stranu a později za sociální demokracii.
„Dnes nás opustil dlouholetý člen České strany sociálně demokratické, emeritní poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, spisovatel, milovník Moravy a života, přítel a kamarád Ing. Jan Kostrhun,“ uvedla břeclavská ČSSD. Poslední rozloučení bude podle smutečního oznámení ve čtvrtek 5. května odpoledne ve smuteční obřadní síni v Hustopečích na Břeclavsku.
Kostrhun se narodil 3. července 1942 v Podivíně na Břeclavsku, po studiu Vysoké školy zemědělské v Brně pracoval mimo jiné jako plemenářský zootechnik. Od poloviny 60. let publikoval beletristické texty v Zemědělských novinách, Rovnosti, Literárních novinách, Hostu do domu, Květech, Mladém světě, Dikobrazu i Vlastě. Pro Československý rozhlas napsal několik dílů seriálu Jak se máte, Vondrovi? nebo kabaret Žena – přítel člověka, vyplývá ze slovníku spisovatelů vytvořeného Ústavem pro českou literaturu Akademie věd ČR.
S Československou televizí Kostrhun spolupracoval na filmech Černé ovce a Páslo dívča páva, byl autorem literárního scénáře k Černé hodince s Jožkou Černým. V letech 1985 až 1989 pracoval jako scenárista ve Filmovém studiu Gottwaldov. Podle svých próz napsal s režisérem Hynkem Bočanem scénáře k jeho filmům Plavení hříbat, Tvář za sklem, Pytláci a Vinobraní. Je rovněž autorem námětu a scénáře k filmu Oldřicha Koska Sedmé nebe.
V Kostrhunových pracích podle slovníku spisovatelů na přelomu 70. a 80. let začaly nad loajalitou vůči dobovým poměrům postupně převažovat kritické výhrady. Využití groteskní nadsázky zjevně souznělo s bytostným Kostrhunovým sklonem k ironii a humornému traktování, uvádí slovník ke Kostrhunovu stylu.
Ve volbách v roce 1992 byl Kostrhun zvolen za Zemědělskou stranu do Sněmovny lidu, ve Federálním shromáždění zůstal do zániku Československa v prosinci 1992. Za ČSSD se do Poslanecké sněmovny PČR dostal v roce 1996, poslanecký mandát obhájil o dva roky později. Poté byl i členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
