Ve věku 50 let zemřela v pondělí dlouholetá sólistka baletu Laterny magiky a vedoucí baletu Opery Národního divadla Eva Horáková. Ve středu o tom informovala mluvčí Laterny magiky Lucie Kocourková. Za rok 2002 získala Eva Horáková se svým tanečním partnerem Pavlem Knollem nominaci na Cenu Thálie za výkon v představení Graffiti, o tři roky později obdržela cenu pro nejlepšího baletního umělce v Česku Philip Morris Ballet Flower Award.

Horáková se narodila v Bratislavě, kde v roce 1988 absolvovala Taneční Konzervatoř Evy Jaczové. Čtyři roky byla členkou Slovenského národního divadla a od roku 1992 přešla do pražské Laterny magiky. Jako sólistka pak tančila Paminu ve Hře o Kouzelné flétně, Ariadnu v Minotaurovi, Penelopé a Nausikaé v Odysseovi či Angeliku v Casanovovi režiséra Juraje Jakubiska.

V letech 2005–2009 vedla Horáková soubor Laterny magiky. Po připojení Laterny magiky k Národnímu divadlu tančila dál v Legendách magické Prahy Jiřího Srnce. Hostovala v Pražském komorním baletu a Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Spolupracovala také se souborem La Compagnie Commun Instant francouzského choreografa Jeana-Pierra Aviotta. Za jeho několikaletého působení v Laterně magice byla jeho repetitorkou a asistentkou.

V roce 2012 se Horáková stala vedoucí baletního souboru Opery Národního divadla. Dál tančila menší role v choreografiích v operách. Tanečního světa se nevzdala ani ve čtyřiceti letech po narození syna. Letos v červenci oslavila padesátiny.

„Pro mě osobně byla vždy inspirativní osobností, nenahraditelným jevištním partnerem a naprosto spolehlivým profesním bodem. Zanechala hlubokou stopu, kterou si budeme uchovávat,“ vzpomíná na svou dlouholetou kolegyni a taneční partnerku vedoucí uměleckého souboru Laterny magiky Pavel Knolle. Uvedl to server OperaPlus. Zde také najdeme přehled význačných představení, v nichž Eva Horáková účinkovala. Jako sólistka tančila Paminu ve Hře o Kouzelné flétně (1992), Ariadnu v Minotaurovi (1993), roli Penelopé a Nausikaé ve slavném Odysseovi (1993), Angeliku v Casanovovi J. Jakubiska (1995). Za rok 2002 byla spolu se svým tanečním partnerem Pavlem Knollem nominována na Cenu Thálie za výkon v komponovaném programu Graffiti, za choreografii Petra Zusky Les Bras de Mer. Tančila sólové party v Hádankách (1996) a Zrcadlovou ženu v Pasti (1999), Smrt a Duši v inscenaci Jeana-Pierra Aviotta Rendez-vous (2006). V letech 2005–2009 zastávala funkci vedoucí souboru Laterny magiky. I po připojení Laterny magiky k Národnímu divadlu tančila stále dál, například v Legendách magické Prahy Jiřího Srnce.

V létě oslavila Eva Horáková životní jubileum a při té příležitosti v rozhovoru pro Taneční aktuality řekla: „Pokud vůbec bilancuji, tak si prostě říkám, že jsem si to užila a ničeho nelituju. Měla jsem štěstí na choreografy i taneční partnery a jsem vděčná, že u tance, který miluji odmalička, stále jsem. To, že můžu předávat zkušenosti souboru, být i na jevišti a potkávat se s lidmi, mě velmi naplňuje.“

S použitím ČTK a OperaPlus (zde čtenáři najdou fotogalerii z práce Evy Horákové).