
Dánská premiérka Mette Frederiksenová FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie

PORTRÉT / Po Mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února, na níž se Evropa dozvěděla, že se v otázce obrany napříště bude muset obejít bez USA, byla dánská premiérka Mette Frederiksenová mezi několika evropskými lídry, které francouzský prezident Emmanuel Macron pozval na schůzku do Paříže. Na jednání zastupovala zájmy severských a baltských zemí, její vliv však v poslední době sahá mnohem dál, o čemž mimo jiné svědčí i Macronovo pozvání.
Už v době covidové pandemie prokázala rozhodnost, která jí nechyběla ani poté, co před třemi lety Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině. Po pár dnech od začátku agrese řečnila na demonstraci na podporu napadené země před ruskou ambasádou v Kodani. Od té doby Dánsko poskytlo Ukrajině především vojenskou pomoc v hodnotě zhruba 200 miliard Kč. Věnovalo jí například 19 stíhaček F-16 a vycvičilo 70 ukrajinských pilotů a techniků.
Jednat tady a teď
Že je sedmačtyřicetiletá dánská premiérka žena činu, prokázala i po konferenci v Mnichově, kdy takřka přes noc zorganizovala jednání napříč parlamentními stranami ohledně masívního zbrojení. „Čelíme agresivnímu Rusku, které zbrojí a možná se chystá zaútočit na další země,“ varovala Frederiksenová.
Současnou bezpečnostní situaci považuje za nejhorší, jakou kdy zažila. „Nejsme ve studené, ale horké válce.“ Její země v příštích dvou letech vydá na zbrojení v přepočtu kolem 170 miliard korun. V dánských médiích rezonovala její slova určená šéfovi dánské armády Michaelu Hyldgaardovi. „Nakupujte, nakupujte, nakupujte. Nakupujte to, co může přispět k silnější obraně, a tím i k silnějšímu odstrašení tady a teď.“
Mette Frederiksenová s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při jeho návštěvě vojenské základny Skrydstrup v Dánsku FOTO: Stine Tidsvilde / Statsministeriet / se souhlasem
FOTO: Stine Tidsvilde / Statsministeriet / se souhlasem
Frederiksenová se s potřebnou razancí dokázala postavit i americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, když si začal dělat nároky na Grónsko. Opakovaně zdůraznila, že ostrov, který je součástí Dánského království, není na prodej. Jejich rozhovor v polovině ledna byl popisován jako konfrontační. Dánsko se navíc rozhodlo posílit obranu Grónska o nové válečné lodě a drony.
Sázka na spojenectví
Silná prohlášení v krizových momentech Frederiksenová často doprovází výzvou k zachování chladné hlavy. Jako sociální demokratka a někdejší odborářka je také vyznavačkou hesla v jednotě je síla, takže není líná cestovat a hledat nové spojence a utužovat stávající vazby.
Pravidelně se například setkává s kolegy ze severských zemí. Na konci ledna je dokonce pozvala na večeři k sobě domů. „Vždy jsme stáli při sobě. A s novou a nepředvídatelnější realitou, které čelíme, se dobrá a úzká spojenectví a přátelství stala ještě důležitějšími,“ okomentovala na Instagramu fotku, která domáckou atmosférou skutečně připomíná setkání čtyř přátel.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová s českým premiérem Petrem Fialou FOTO: Úřad vlády ČR / se souhlasem
FOTO: Úřad vlády ČR / se souhlasem
Poté, co USA daly najevo, že se Evropa musí spolehnout sama na sebe, začala ještě více zdůrazňovat vazby v rámci Evropy a NATO. V úterý například navštívila Oslo, kde s norským premiérem Jonasem Gahr Størem oznámili, že obě země začnou těsněji spolupracovat, včetně dohod o obranných zakázkách.
Nejmladší dánská premiérka
Frederiksenová, dcera typografa a pedagožky, stojí v čele nejsilnější dánské strany, sociální demokracie, téměř deset let. Na vysoké škole studovala sociální vědy a africká studia. Do parlamentu se poprvé dostala dva dny po svých čtyřiadvacátých narozeninách. O deset let později se na čtyři roky stala ministryní pro zaměstnanost.
V této funkci mimo jiné reformovala systém sociálních dávek. Mladí nezaměstnaní začali pobírat nižší podporu a spolubydlící získali povinnost vzájemně se vyživovat. Téměř devět měsíců působila také jako ministryně spravedlnosti. Na konci června 2019 se ve svých jednačtyřiceti letech jako nejmladší člověk v historii ujala úřadu dánského předsedy vlády.
Veřejnost ji ocenila především za razantní řešení covidové pandemie, postup proti migrantům a rychlou reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině, čímž se podruhé vdaná matka dvou dětí odlišuje od řady jiných sociálnědemokratických lídrů v Evropě.