V noci 20. prosince 1980 jela Jean Hilliardová domů do Lengby v Minnesotě, když její auto začalo na namrzlé silnici klouzat. Ztratila kontrolu nad vozem a sjela do příkopu u silnice. Hilliardová naštěstí z auta vyvázla bez zranění. Jenže to nebyl všemu konec.

Pozoruhodný příběh po letech připomněl list The Jerusalem Post. Jean si myslela, že je jen několik kilometrů od domu svého přítele Wallyho Nelsona a chtěla tam dorazit pěšky. Odhadla ale vzdálenost špatně. Když konečně k domu dorazila, několik metrů od vchodu ji opustily síly a ona ztratila vědomí.

Druhý den ráno Nelson viděl svou přítelkyni ležet na trávníku, který byl pokrytý silnou vrstvou sněhu. Oči měla doširoka otevřené a zmrzlé.

Dále čtěte

DOKUMENT: Babiš financoval Zemanovu ČSSD a pak si užíval vstřícnost státu při svém podnikání

Český premiér Andrej Babiš vládne v České republice díky podpoře prezidenta Miloše Zemana. Vztahy mezi těmito dvěma muži mají přitom…

„Byl jsem tak překvapený, když jsem ji najednou uviděl na svém dvorku,“ řekl Nelson místní zpravodajské stanici. „Vyběhl jsem ven, popadl ji za límec kabátu a sunul ji ke své verandě. Byl jsem si jistý, že je mrtvá, protože byla zmrzlá a tvrdá jako dřevěné prkno. Ale pak jsem uviděl, že jí z nosu vycházejí nějaké bubliny.“

„Tělo Jean Hilliardové bylo tak ztuhlé, že měl Nelson problém dostat ji do auta. Ani po příjezdu do nemocnice nevypadala situace dobře. Jean měla svaly tak zmrzlé, že do jich nešlo zavést injekční jehlu. Když se zdravotnickému personálu konečně podařilo najít a změřit její puls, činil 12 tepů za minutu (normální rozmezí je 60 až 100 tepů za minutu). Její ztuhlé zorničky nereagovaly na světlo a její kůže byla šedá,“ líčí článek v The Jerusalem Post.

„Její tělo bylo úplně studené a ztuhlé, jako kus masa přímo z mrazáku,“ řekl krátce po incidentu listu New York Times doktor George Sutter, který Hillardovou ošetřoval na pohotovosti.

Lékaři v nemocnici byli ohledně Hilliardové šancí na přežití pesimističtí, zvláště když její teplota byla tak nízká, že ji nedokázal změřit ani jeden teploměr. Přesto se rozhodli, že se ji pokusí zachránit, a zabalili ji do několika vyhřívaných přikrývek.

„Byl jsem si jistý, že je mrtvá,“ řekl doktor Sutter, „ale pak jsme uslyšeli slabý vzdech a viděli, že uvnitř je někdo, koho můžeme zachránit.“

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

„Jak Hilliardová rozmrzala, její životní funkce se začaly zlepšovat. Později toho dne se dokonce probudila a okamžitě vyjádřila obavy, že si její otec uvědomí, že mu zničila auto. To nebylo špatné na někoho, kdo byl ještě před pár hodinami zmrzlý jako nanuk. Lékaři spekulovali, že bude nutné jí amputovat nohy, které byly mrazem silně poškozené. Když dorazila do nemocnice, měla nohy přivařené k botám. Přesto byla Jean Hilliardová nakonec propuštěna jen s nepříjemnými popáleninami od chladu na prstech, ale se všemi končetinami v pořádku.“

Byl to zázrak, nebo lze přežití Hilliardové vysvětlit? I když nelze popřít, že se jedná o neuvěřitelné uzdravení, není to tak úplně „zázrak“.

Dr. David Plummer, specialista na urgentní medicínu z Minnesotské univerzity, říká: „Máme pacienty, na které se dá klepat jako na kus dřeva. Jsou tak zmrzlí, že ztvrdnou na kámen. To nám nebrání v tom, abychom se je snažili jakkoli zachránit, a máme dobré procento úspěšnosti.“

Jedním z pravděpodobných vysvětlení je, že Hilliardová nebyla úplně zmrzlá, jak uvádějí její lékaři a přátelé. Když totiž buňky skutečně zcela zmrznou, projdou procesem krystalizace a stanou se z nich krystaly podobné sklu. Při tomto procesu jsou nenávratně poškozeny.

„Když buňky po tomto procesu rozmrznou, zůstane z nich jen masa buněčné hmoty,“ vysvětluje doktor Alvin Merendino. To je také hlavní důvod, proč v současné době není možné, aby lékaři lidi zmrazili a po několika letech je přivedli zpět k životu.

Merendinovo vysvětlení toho, co se ženě stalo, je jiné. Domnívá se, že ztuhlost jejího těla byla způsobena prudkým stažením svalů v reakci na extrémní chlad, zatímco její mozek přešel do režimu přežití a ohříval krev na úkor končetin (to se obvykle děje při podchlazení). Extrémní zpomalení krevního oběhu a tělesné aktivity umožnilo Hilliardové přežít s velmi nízkým přísunem kyslíku a extrémně pomalým dýcháním.

Od oné mrazivé noci, kdy málem umrzla, uplynulo více než 40 let a Hilliardová je dnes naprosto zdravá žena. Nočním jízdám po zledovatělých silnicích se ale vyhýbá.