Deník The Independent informuje o události, kdy se žena v burkinách rozhodla vykoupat v bazénu v rezidenci v Marseille. Byla však správcem vykázána a navíc dostala pokutu za to, že musel být bazén vyčištěn. Částka představovala téměř 500 eur.

„Byla jsem překvapená, protože mě nikdo nezastavil a nic mi neřekl,“ řekla dotčená jménem Fadila charitativní organizaci United Against Islamophobia in France. „Jsem zklamaná, šokovaná a zraňuje mě, že se někdo může takhle chovat kvůli burkinám,“ dodala. Správce bazénu ale tvrdí, že návštěvnice na sobě neměla burkini, které jsou pro plavání upravené, ale obyčejnou burku.

Burkini vyvolávají vášně již od svého vzniku. Osmačtyřicetiletá Aheda Zanettiová, která je Australankou libanonského původu, říká, že před více než deseti lety navrhla v Sydney tyto plavky, které zakrývají celé tělo včetně vlasů až po kotníky, aby si muslimky mohly užít pobytu na pláži a současně neporušovaly principy svého náboženství.

„Pláž, surfování, slunce a sport jsou součástí australské kultury. Cítila jsem, že mi všechny tyto aktivity byly v mládí odpírány,“ říká návrhářka, která chodí zahalená i běžně po ulici.

Nápad na vytvoření burkin dostala, když sledovala, jak její neteř hraje netball (basketbal bez odrazového panelu u koše − pozn. ČTK). „Chtěla jsem, aby nikdo nebyl omezován v soukromých sportovních aktivitách vzhledem k limitům, které klade slušnost,“ dodala.

Zanettiová otevřela první obchod v Sydney s burkinami v roce 2005. Od té doby prodala tato matka tří dětí více než 700 000 těchto plavek a dodává je do velkoobchodů ve Švýcarsku, v Británii, v Bahrajnu a v Jihoafrické republice.

Když se ovšem burkini objevily na sydneyské pláži Cronulla, vyvolalo to potyčky mezi mládeží blízkovýchodního původu a australskými bělochy. Násilnosti zemi šokovaly a vedly mimo jiné místní sdružení záchranářů, aby se zaměřilo také na nábor muslimů. Zanettiová od nich dostala objednávku na burkini ve žluté a červené, tedy v barvách záchranářské asociace.

Burkini dovolují Siham Karraové-Hassanové znovu se koupat v bazénu. Před dvěma desetiletími ji z koupaliště vyhnali, protože nesměla nosit do vody oblečení vyrobené z bavlny.

„Věci se rychle změnily s burkinami,“ řekla tato matka šesti dětí, jejíž 25letá dcera je instruktorkou v plavání v burkinách.

„Jsem velmi aktivní. Takže čím víc cvičím, čím víc se mohu dostat do vody, čím víc si mohu brát své burkini, tím jsem šťastnější,“ dodala.

Ostatní plavci se na ni dívali zpočátku velmi udiveně, ale pak si prý zvykli. Některé ženy, včetně nemuslimek, se jí na burkini ptají a uvažují o jejich koupi, aby se chránily před spalujícím australským sluncem.

Fitnesová instruktorka Fatma Tahaová pořádá vodní aerobik vyhrazený ženám v západním Sydney. Podle ní burkini některým muslimkám usnadnily rozhodnutí se toho účastnit.

Zanettiová, která si zavedla obchodní značku „burkini“ a „burqini“ (spojení burky a bikin), je nešťastná ze záporných reakcí, které se těmto výrobkům dostalo ve Francii.

„(Francouzští politici) používají slovo burkini jako špatný koncept islámu, ale je to jen obyčejné slovo,“ upozornila.

„Je to slovo, které jsem vytvořila k popsání produktu, který vyrábím. Neschováváme pod ním bombu, neslouží k výcviku teroristů,“ dodala.

„Oblečení je tu od toho, aby uspokojovalo určitý druh potřeby. Burkini jsou typem úboru pro určitou činnost. A jestli to pomůže, vždy se mohou pod nimi nosit bikiny,“ řekla Zanettiová.