vědkyně; ilustrační obrázek FOTO: Image by Gerd Altmann from Pixabay
FOTO: Image by Gerd Altmann from Pixabay
Sexismus, genderová nerovnost a další strukturální znevýhodnění. To je považováno za nejčastější důvody, proč je na vědeckých pracovištích jen asi třetina žen. Možná je to ale všechno jinak. Hned několik studií ukazuje, že gender či předpojatost nemusí být ten hlavní problém. V Alžírsku tvoří ženy 40 procent absolventů vědeckých oborů, ve Finsku jen 20. Přitom je asi zřejmé, kde mají ženy k vědecké kariéře lepší podmínky. Možná je za vším opravdu jen rozdílnost zájmů.
V civilizovaném světě již mnoho let existují programy, které mají podpořit zájem žen a dívek o studium technických oborů. Ty jsou v angličtině nazývány zkratkou STEM – věda, technologie, inženýrství a matematika. Univerzity se snaží motivovat dívky k zájmu o programování, mladé vědkyně dostávají možnost využívat podpory mentorů nebo jim jsou připravovány podmínky pro lepší sladění soukromého a pracovního života. I přes to všechno je podíl žen ve STEM oborech asi třetinový.
Rozdíly mezi pohlavími jsou obzvláště velké v některých z nejrychleji rostoucích a nejlépe placených oborů, jako je počítačová věda a inženýrství. Na první pohled by se mohlo zdát, že stále existuje nějaká skleněná bariéra, přes kterou ženy nemohou projít. Jenže jak si všímá William von Hippel, možná je to trochu jinak. „Sexismus je jistě problém, ale nemusí být tím hlavním. Přibývá důkazů o tom, že dívky a ženy neusilují o kariéru v oborech STEM prostě proto, že je nezajímá či nebaví,“ tvrdí ve svém textu pro deník Wall Street Journal.
Motivací jsou hlavně peníze, nikoli diskriminace
Na dnešní dobu poměrně kontroverzní názor opírá von Hippel o závěry několika studií. Kdyby skutečně byla hlavním problémem diskriminace žen či otázka pohlaví, je tu jeden problém: jak vysvětlit, proč je tak velké procento žen a dívek mezi absolventy STEM oborů například na Blízkém východě nebo v jižní Asii. Přitom rozdíl je až do očí bijící, pokud tento podíl srovnáme třeba se Skandinávií. Regionem, který je ve snaze zajistit ženám stejné možnosti jako mužům asi nejdále. „Koneckonců, pro ženy, které se chtějí stát vědkyněmi, musí být v Alžírsku více bariér než ve Finsku. Ve skutečnosti vidíme opak: ženy tvoří více než 40 procent absolventů oborů STEM v Alžírsku a pouze 20 procent ve Finsku. Tento vzorec lze vidět po celém světě,“ píše americký deník.
Von Hippel přichází s poměrně zajímavým vysvětlením. Podle něj je za větším podílem žen ve vědeckých oborech především otázka ekonomické síly. Podle něj jsou v chudších zemích právě STEM obory jednou z mála příležitostí, jak se dostat k finančnímu úspěchu. Schopné ženy v chudších zemích mají velkou motivaci vstupovat do STEM oborů, aby získaly odpovídající finanční ohodnocení. Naproti tomu v ekonomicky silných zemích globálního Západu si mohou dovolit věnovat se i méně lukrativním oborům, pokud jsou jim bližší. A přesto nebudou riskovat život v chudobě, vysvětluje Wall Street Journal.
Ve Spojených státech se podle článku poměr mužů a žen ve STEM oborech sleduje již více než padesát let. Ženy studují tyto obory v rostoucím počtu, počet doktorandek dokonce již více než 15 let převyšuje počet doktorandů. Přesto se žebříček oborů s největší mužskou dominancí od sedmdesátých let minulého století prakticky nezměnil.
„Například inženýrství vždy vedlo žebříček jako nejvíce mužská disciplína v USA, měřeno množstvím doktorátů, následovala matematika a počítačová věda. Společenské a přírodní vědy měly naopak vždy největší podíl žen s titulem Ph.D. Tyto trendy se udržely na stejné úrovni, i když podíl žen s titulem Ph.D. v těchto oborech se ztrojnásobil a zečtyřnásobil,“ píše deník.
Ženy dávají přednost práci s lidmi
Důvod, proč tomu tak je, může být podle von Hippela poměrně jednoduchý. „Desítky průzkumů za posledních 50 let ukazují, že ženy mají tendenci se více zajímat o kariéry, které zahrnují práci s jinými lidmi, zatímco muži preferují práci, která zahrnuje manipulaci s předměty, ať už je to kladivo, nebo počítač,“ píše s tím, že podobné rozdíly se projevují například i v laboratoři. „Studie publikované v bulletinu Osobnosti a sociální psychologie v roce 2016 například zjistily, že ženy lépe reagují na obrázky lidí, zatímco muži reagují více na obrázky věcí,“ dodává von Hippel.
Wall Street Journal píše, že kromě toho podle National Science Foundation dávají ženy obecně přednost oborům, kde je již větší počet žen. To je další z důvodů, proč se častěji stávají socioložkami než chemickými inženýrkami. Zatímco v USA ještě v sedmdesátých letech mezi nositeli doktorského titulu z psychologie převažovali muži v poměru tři ku jedné, nyní jsou asi tři čtvrtiny úspěšných doktorandů ženy. „V souladu s tím, co muži a ženy říkají, že chtějí, se obory STEM s větším počtem mužů, jako je strojírenství a počítačová věda, zaměřují na objekty, zatímco obory s větším počtem žen, jako je psychologie a biomedicína, se zaměřují na lidi,“ konstatuje článek.
Podle von Hippela stojí za zmínku, že talentovaní studenti obou pohlaví mají tendenci vyhýbat se kariéře v matematice nebo vědě, pokud se mohou věnovat něčemu jinému. „Práce ve STEM oborech není pro každého, bez ohledu na to, jak lukrativní může být,“ konstatuje Wall Street Journal.
