Deník Právo poskytl v úterý Andreji Babišovi exkluzivní možnost zveřejnit obsáhlý programový článek. Je to pozoruhodná služba – pan Babiš sice vlastní dva velké celostátní deníky, ale zjevně si sám myslí, že když jeho text vyjde v nich, nemá to tu váhu, jako když ho otiskne jiný list, od něho nezávislý.

Sama povaha textu není nic nového, je to jen zopakovaná ideologie Velké Protikorupční Revoluce („Znechucení byli občané a plné zuby jsem toho měl i já, tak jsem se rozhodl něco dělat“).

Následuje řada globálně pojatých pomluv ohledně „tzv. tradičních stran“ a denunciace „některých médií“: „V mém případě dokonce vznikla i média, jejichž jediným účelem je moje kontrola, prověřování a permanentní kritika. Sice nikdo netuší, z čeho žijí a kdo je platí, ale to je přece jedno. Hlavní je, že neustále upozorňují na můj střet zájmů. Koho by trápilo to, že celý mediální trh je v krizi a novinám klesají prodeje, a tedy i zisky. Prachy na podpásový útok na Babiše se vždycky najdou. Koho by trápilo to, jestli jsou čisté, nebo špinavé?“

Pokud by byly plně aktivní a funkční orgány činné v trestním řízení, jako tomu bylo v padesátých letech minulého století, byli by už předem všichni delikventi za mřížemi, partaje a média zakázány, pan Babiš by byl generální tajemník ANO (to ovšem není nutné, Gottwald byl „jen“ předseda a jeho generální tajemník skončil na šibenici) a Právo zase Rudé. Zatím k tomu ke všemu máme jen nakročeno. A samozřejmě, historie se nikdy neopakuje. Bude to jiné a ještě horší.

Glosa vyšla v internetovém politickém zápisníku Bohumila Doležala Události.