ANALÝZA / Donald Trump se po čtyřech letech vrací do Bílého domu. Spolu s ním se znovu objevil i jeden z jeho proslulých požadavků poprvé pronesených v době prvního funkčního období: Grónsko by se mělo stát součástí Spojených států. Připojení největšího ostrova na světě, který je v tuto chvíli autonomním územím Dánského království, je podle něj „absolutní nutností“.

„Potřebujeme Grónsko pro účely naší národní bezpečnosti,“ vysvětlil Trump na tiskové konferenci ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago. „Jde o ochranu celého svobodného světa. Stačí se podívat ven a člověk vidí všude kolem ruské a čínské lodě. To nedopustíme, nemůže se to stát.“

Znovuzvolený americký prezident také zpochybnil dánské nároky na grónské území. To je přitom součástí Dánska (respektive tehdy Dánsko-norského království) od počátku 18. století. Trump navíc odmítl vyloučit použití síly pro jeho ovládnutí. Dánsku zároveň v případě neochoty pohrozil zavedením vysokých cel na dovoz jeho zboží, což by se dotklo zejména farmaceutického průmyslu.

Ve stejnou dobu na ostrově demonstrativně přistál prezidentův nejstarší syn Donald Trump Jr. Místním obyvatelům rozdal čepice s nápisem „Udělejte Grónsko znovu velkým“ a vyfotil se s nimi. „Žádnému novináři nebylo dovoleno udělat s Trumpovým synem rozhovor,“ popsala návštěvu Pipaluk Lyngeová, poslankyně za grónskou vládní stranu a předsedkyně parlamentního výboru pro zahraniční a bezpečnostní politiku. „Bylo to celé zinscenované tak, aby to vypadalo, že jsme v Grónsku Trumpovi příznivci a toužíme se stát součástí Spojených států.“

Komu patří Grónsko?

Americké nároky vznesené na Grónsko vyvolaly podobně jako v době Trumpova prvního funkčního období ostré reakce. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot kupříkladu Spojené státy ujistil o tom, že „není možné, aby Evropská unie dovolila jakýmkoli jiným národům světa zasahovat do jejích suverénních hranic“. Dosluhující německý kancléř Olaf Scholz se zase nechal slyšet, že „princip nedotknutelnosti hranic platí pro všechny země, ať už se nacházejí na východě, nebo na západě“.

Oba muži tak nepřímo přirovnali Trumpovy výhrůžky k postupu Ruska, které se už třetím rokem pokouší silou uplatnit své nároky na suverénní ukrajinské území. Naopak politici z Dánska, které je tradičně blízkým spojencem USA a zakládajícím členem Severoatlantické aliance, se vyjadřují opatrně.

„Na jednu straně mě těší rostoucí zájem Američanů o Grónsko. Zároveň bych ale ráda požádala všechny, aby respektovali, že Gróňané jsou národ, je to jejich země, a pouze Grónsko může rozhodovat o své vlastní budoucnosti,“ prohlásila dánská premiérka Mette Frederiksenová, která také pozvala Trumpa k jednacímu stolu a ujistila, že její země „udělá všechno pro to, aby pokračovala v silné spolupráci“ se Spojenými státy.

K Trumpovým výhrůžkám se vyjádřili i politici v samotném Grónsku, které má od roku 2009 širokou autonomii a právo uspořádat referendum o nezávislosti. To by se teoreticky mohlo uskutečnit už letos v dubnu spolu s parlamentními volbami. „Nejsme na prodej a nikdy nebudeme na prodej,“ ujistil Američany grónský premiér Múte Egede, který je sám silným zastáncem samostatnosti. „Grónsko patří grónskému lidu. Nechceme být Dány, nechceme být Američany. Chceme být Gróňany.“

Grónská poslankyně v dánském parlamentu Ajaja Chemnitzová se pro změnu nechala slyšet, že si nepřeje, aby se její země stala „pěšákem v Trumpových žhavých snech o rozšíření jeho impéria“, zatímco Lyngeová upozornila na nerovné postavení Inuitů na Aljašce.

„Víme, jak Američané zacházejí s Inuity na Aljašce. Dejte to nejdřív do pořádku, než se začnete pokoušet nás ovládnout,“ vzkázala Lyngeová Trumpovu táboru. K Inuitům se hlásí bezmála 90 procent z necelých 60 tisíc obyvatel Grónska, další příslušníci tohoto domorodého etnika žijí na severu Kanady nebo právě na Aljašce.

Úskalí nezávislosti

Grónsko se momentálně nachází v komplikované vnitropolitické situaci. Většina místních obyvatel si totiž přeje v příštích desetiletích získat nezávislost na Dánsku, zároveň si to ale v tuto chvíli nemůže dovolit. Přes veškerou snahu o diverzifikaci je dosud Grónsko závislé na rybolovu, který tvoří přes 90 % jeho vývozu, a zhruba polovina rozpočtu samosprávy pochází z peněz dánských daňových poplatníků. Dánský stát je také největším zaměstnavatelem místních obyvatel.

Ostrov, který se rozprostírá na více než dvou milionech kilometrech čtverečních, samozřejmě oplývá obrovským surovinovým bohatstvím včetně ropy, zemního plynu, mědi nebo lithia. Největším lákadlem jsou obří zásoby vzácných zemin, které se využívají pro výrobu nejmodernějších technologií včetně elektrických vozidel, chytrých telefonů nebo větrných turbín.

Jakákoli surovinová těžba je ovšem vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám mimořádně složitá, nákladná a destruktivní k životnímu prostředí, na jehož ochranu místní obyvatelé silně dbají. Sama grónská vláda se v roce 2021 rozhodla „ukončit vydávání nových licencí na průzkum ropy a zemního plynu“ a ve stejný rok také zakázala těžbu uranu a zastavila rozvoj největšího dolu na vzácné zeminy.

Obří dánské příspěvky, které se ročně pohybují mezi 750 miliony až miliardou dolarů (v přepočtu jde o 18,3 až 24,4 miliardy korun), by samozřejmě v případě naplnění Trumpových plánů mohlo nahradit obdobné financování ze Spojených států. Není nicméně jasné, zdali by americká vláda byla ochotná dotovat ostrov bez toho, aby výměnou získala přístup k těžbě, o kterou má zájem třeba Trumpův blízký spojenec Elon Musk.

Stejně tak zůstává otázkou, zdali by se grónští obyvatelé byli ochotní vzdát svého snu o dosažení nezávislosti: tamní politická scéna to kategoricky vylučuje a připravuje se na odtržení, ačkoli se v poslední době objevil průzkum, podle kterého by s připojením k USA souhlasilo 57 procent Gróňanů. Americký politický server The Hill ovšem upozorňuje na to, že dotyčná výzkumná společnost není považována za důvěryhodnou a nikdy neprováděla průzkumy veřejného mínění mimo Spojené státy.

Další nedávný průzkum navíc paradoxně ukazuje, že by se zhruba stejné množství obyvatel (60 procent) vyslovilo i pro návrat do Evropské unie, ze které Grónsko vystoupilo po těsném výsledku referenda z roku 1982 a momentálně je členem volně přidruženého Sdružení zámořských zemí a území (OCTA). Grónsko by tedy jako alternativu k připojení k USA mohlo zvažovat právě plnohodnotný vstup do Evropské unie, tentokrát už ovšem z pozice suverénního státu, a nikoli pouze autonomní součásti Dánska.

Americké zájmy

Spojené státy se o Grónsko zajímají dlouhodobě a Trump není ani zdaleka prvním americkým prezidentem, který vyjádřil zájem o jeho připojení. Už v roce 1867 nabídl Dánsku odkoupení ostrova prezident Andrew Johnson, kterému se také podařilo od Rusů získat za směšných 7,2 milionu dolarů Aljašku. Dánská koruna ovšem tehdejší americký návrh odmítla a stejně zareagovala i na další nabídky předložené v letech 1910 a 1946, ačkoli Dánové uprostřed první světové války přistoupili alespoň na prodej trojice karibských ostrovů, ze kterých se tak staly Americké Panenské ostrovy.

Druhá světová válka následně umožnila zásadní zvýšení amerického vlivu v Grónsku. Po okupaci Dánska nacistickým Německem totiž Američané ostrov vzali pod svou ochranu, a přestože se Grónsko po skončení války dostalo zpátky pod dánskou správu, brzy získali klíčovou základnu Pituffik (dříve Thule) a další vojenská zařízení.

Právě letecká a vesmírná základna Pituffik na severozápadě Grónska je dodnes pilířem místní obrany a v dobách studené války hrála klíčovou úlohu při rozmístění strategických bombardérů nebo provádění průzkumných misí v sovětském vzdušném prostoru. V 60. letech pak Američané na ostrově rozmístili systém včasného varování před balistickými střelami, který postupně modernizovali a dodnes jsou díky němu schopny poskytnout varování před případným jaderným útokem na území USA.

Konec studené války samozřejmě dočasně strategický význam Grónska umenšil. Dnes se ale znovu prudce zvyšuje s tím, jak se do arktické oblasti pokouší pronikat agresivní mocnosti v čele s Ruskem a Čínou. „USA vidí čínský a ruský zájem o Arktidu jako problém,“ vysvětluje Mikkel Runge Olesen z Dánského institutu pro mezinárodní studia. „Spojené státy začaly vnímat Arktidu jako region geopolitického soupeření a je pro ně velmi důležité udržet ostatní velmoci mimo Grónsko.“

S tím, jak pod vlivem globální změny klimatu postupně roztávají ledovce, roste i grónský význam pro globální obchod. Bude možné stále častěji využívat arktické trasy mezi Amerikou, Evropou a Asií. A pak jsou tu samozřejmě již zmíněné suroviny, o jejichž těžbu mají Spojené státy zájem, a zároveň chtějí zabránit tomu, aby je pod svou kontrolu dostala Čína.

Komunistická velmoc je už nyní hlavním dodavatelem několika klíčových minerálů pro technologie, které vyrábějí, přenášejí, ukládají a šetří energii. Trump, a nejen on, se obává, aby rozšířením vlivu do Grónska nezískala schopnost vydírat západní svět. „Není pochyb o tom, že Trump a jeho poradci jsou velmi znepokojeni tím, jakou kontrolu má Čína nad kritickými surovinami. V otázce Grónska jde především o to, udržet Čínu mimo hru,“ domnívá se Klaus Dodds, odborník na geopolitiku z University of London.

Nebezpečná hra

Strategické zájmy Spojených států v Grónsku a potažmo celé arktické oblasti jsou zjevné. Pro mnoho amerických partnerů v Evropě je ovšem matoucí, čeho se Trump snaží dosáhnout agresivní rétorikou. Dokonce včetně zmíněného „nevyloučení“ obsazení ostrova silou. Dánsko je desítky let spolehlivým americkým spojencem v rámci NATO a po ruské invazi se významně podílelo i na pomoci Ukrajině. Mimo jiné napadené zemi dodalo letouny F-16 nebo se v její prospěch vzdalo veškerých zásob dělostřelecké munice.

Dánské vlády se nebránily ani rozšiřování americké vojenské přítomnosti v Grónsku tak, aby mohly západní země efektivněji čelit ruským a čínským ambicím v Arktidě. Premiérka Frederiksenová zároveň v prosinci představila masivní balíček vojenských investic do obrany Grónska a Faerských ostrovů, který zahrnuje posílení loďstva, bezpilotních letounů nebo modernizaci místní infrastruktury za účelem rozmístění nejmodernějších letounů F-35.

V neposlední řadě pak severská země na americký popud zabránila tomu, aby se čínské společnosti podílely na stavbě nových grónských letišť. „Dánsko bylo vůči USA v Grónsku mimořádně vstřícné. Je mi proto záhadou, proč by USA potřebovaly ostrov koupit, protože teď už na něm mají volné pole působnosti,“ podivuje se Olesen.

Někteří analytici se domnívají, že se Trump svými hrozbami pokouší Dánsko přinutit právě k tomu, aby do arktické oblasti více investovalo a začalo se vážněji věnovat její obraně. „Trump je velice chytrý. Donutí Dánsko, aby upřednostnilo své arktické vojenské schopnosti, aniž by musel převzít velmi neamerický sociální systém“ domnívá se major Steen Kjaergaard z Dánské obranné akademie s narážkou na štědré dánské dotace Grónsku.

Takový nátlak by ale mohl být kontraproduktivní v samotném Grónsku, kde ještě posílí touhu po nezávislosti. Může to mít dalekosáhlé dopady na americké vztahy se spojenci v Evropě. Zvláště v kontextu toho, že Trump dlouhodobě zpochybňuje obranné závazky v rámci Severoatlantické aliance. Výhrůžky blízkým partnerům vzbuzují nedůvěru, posilují v dotčených zemích izolacionistické (často proruské) politické síly a zároveň diktaturám typu Putinova Ruska a komunistické Číny poskytují cennou propagandistickou munici.

Západní svět se vymezoval proti ruské invazi na Ukrajinu nejen s ohledem na svoje zájmy, ale především proto, že jde o zásadní porušení mezinárodního práva. Představitelé demokratických zemí dlouho tvrdili, že se hranice států nesmí měnit vojenskou silou nebo jinou formou agresivního chování. Dnes je ovšem „lídrem svobodného světa“ prezident, který se netají územními ambicemi vůči mnoha různým spojencům: vedle Grónska vyjádřil Trump touhu znovu získat Panamský průplav nebo připojit Kanadu.

Jde o chování, které legitimizuje čínské nároky na Tchaj-wan nebo ruské nároky na Ukrajinu. Ostatně i na celý prostor bývalého sovětského bloku, jenž by se měl podle Putinových představ znovu vrátit do sféry vlivu moskevského impéria. Územní požadavky vůči svým sousedům má navíc celá řada dalších menších i větších států po celém světě a Trumpovy výroky nejen o Grónsku by mohly snadno povzbudit jejich apetit řešit tyto nároky vojenskou silou.