Polská diecéze, která má na svém území bývalý nacistický koncentrační tábor Osvětim-Birkenau, zamítla nové židovské požadavky na odstranění nedalekého katolického kostela. Spor o symboly se vleče už celé roky.

Také Poláci mají potíže podobné našim sporům o obnovu Mariánského sloupu, koncentrační tábor v Letech nebo o Památník Lidice. Protože do toho vstupují emoce a různé motivace, úspěšně se to zřejmě nepodaří vyřešit nikdy.

O co jde? Některým židovským představitelům se nelíbí, že v blízkosti vyhlazovacího tábora, podle jejich verze na jeho území, stojí katolický kostel.

Církev oponuje: „Tento kostel není na území tábora a budova nepatřila do tábora, proto není důvod k jeho odstranění,“ říká kněz Mateusz Kierczak, ředitel komunikace diecéze Bielsko-Zywiec.

Je to reakce na požadavky vznesené v posledních dnech. Rabín Avi Weiss z New Yorku uvedl, že přítomnost kostela Panny Marie, Královny Polska, porušuje mezinárodní katolicko-židovskou dohodu z roku 1987. Rabín 22. ledna v Jewish Telegraphic Agency vyjádřil názor, že kostel je umístěn v bývalém sídle nacistického velitele Birkenau. Tam byli židovští vězni mučeni a znásilňováni a podle něj jde o „největší porušení památky holocaustu“.

Rabín, zakladatel Hebrew Institute v New Yorku a dlouholetý židovský aktivista, uvedl, že církev porušila dohodu mezi evropskými kardinály a židovskými vůdci z roku 1987, podle které v lokalitě Auschwitz-Birkenau nebude žádné trvalé místo katolické bohoslužby. Odvolává se také na úmluvu UNESCO o ochraně světové kultury z roku 1972.

Bartosz Bartyzel, mluvčí Státního muzea Auschwitz-Birkenau, ale 31. ledna prohlásil, že budova s kostelem Panny Marie se nachází mimo oblast někdejšího tábora. Tvrdí, že budova nebyla v okamžiku osvobození tábora ještě dostavěna, a proto nesloužila jako velitelství. Podle něj jde o emoční záležitost a oni nemohou reagovat pokaždé, „když rabíni vznesou nějaký protest“.

Kromě židovských vězňů, kteří tvořili 90 procent z 1,1 milionu obětí Osvětimi-Birkenau, bylo německými okupanty zabito v místě až 75 000 převážně katolických Poláků a také desítky tisíc ruských válečných zajatců, Romů a další vězňů.

Židovské skupiny protestují proti katolické symbolice na tomto místě už dlouho a tak byl v roce 1993 církví uzavřen katolický karmelitánský konvent a v roce 1998 byly po mezinárodních stížnostech odstraněny desítky křížů.

U nás, zřejmě kvůli jisté typické vlažnosti Čechů, neprobíhají konflikty tak ostře a ještě můžeme mít podezření, že značná část pobouření je ve skutečnosti trochu hra. Mariánský sloup se týká událostí, které jsou staré několik set let, v případě jeho zboření je to jedno století. Do sporu o koncentrák v Letech se promítá česká nevraživost vůči Romům doplněná starostí o to, kolik bude stát převezení prasátek z tamního prasečince jinam. Rozruch o Památník Lidice je o něco vážnější, protože jde o to, nakolik se u nás může vést otevřená debata o historii. Ředitelka Památníku přišla o místo, a to ne proto, že by zastávala nějaký špatný názor, ale že se nepřipojila ke spílání historikovi, který tvrdí, že tam našel nehezkou událost v minulosti obce.

V případě vyhlazovacích táborů na území Polska je to ale mnohem vážnější. Byly tam zavražděny miliony Židů a ti, co přežili, se ptají, jak se něco takového mohlo v Evropě stát, aniž někdo mocný pro ně hnul prstem. (Čest výjimkám na straně těch, co pomohli, ač sami mocní nebyli.) Tichá pieta na místě vražd se tak mění v obviňování, kdo za co mohl a kdo by byl schopen něco podobného rozpoutat. Diskutuje se o polském antisemitismu a tradičním katolickém antisemitismu a jeho roli na katastrofě. Katolíci zase říkají, že se chtějí modlit za všechny oběti, a nechápou, co je na tom špatného. Církev má určitě odpovědnost za lidový antisemitismus, a to v mnoha evropských zemích. Má ale také své oběti. Jak je velká, dokázali její příslušníci stát na různých stranách a dnes se musí odlišovat zrno od plev.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Ideální řešení to nemá. Jenom o těch věcech znova a znova mluvit a nezvyšovat hlas. A když se zvýší, zase ho ztlumit. A poučit se z psychoanalýzy, že v lidské duši není minulost, tam je všechno, i z dávných dob, stále přítomností.

(Zdroj Cruxnow.com.)