Ruský prezident Vladimír Putin sice není antisemitou nebo se alespoň tak na veřejnosti neprojevuje, nicméně v jeho domácím i českém okolí je protižidovské nenávisti více než dost. To vyplývá z publikace Věry Tydlitátové Židé v Putinově stínu, která si dala za úkol zmapovat antisemitismus mezi příznivci současného vládce Ruska.

V publikaci najde čtenář mnohé nečekané informace. Překvapením může být například fakt, že většina ukrajinských Židů se po Majdanu postavila na stranu nového prozápadního směřování Ukrajiny.  Tak například předseda Ukrajinského židovského výboru Eduard Dolinskij označil zvěsti o fašistickém převratu za obyčejné lži a pomluvy. Překvapivé také jistě je, že revoluce na Majdanu se přímo zúčastnilo na čtyřicet židovských bojovníků včetně několika izraelských válečných veteránů. Tento oddíl vedl rovněž bývalý izraelský voják známý pod přezdívkou Delta. Je pravdou, že v březnu 2014 byl v Kyjevě napaden Rabi Hillel Kohen, avšak útočníci jej uráželi rusky, nikoliv ukrajinsky. Čili se logicky nabízí vysvětlení, že násilníci byli Rusové, stoupenci Kremlu, kteří takto chtěli dokázat, že Ukrajinci jsou fašisté a antisemité. Nicméně Věra Tydlitátová jasně prokázala, že Majdan nebyl protižidovský.

Co se týče samotného Putina, tak autorka poctivě přiznává, že on nikdy otevřeně nevystoupil antisemitsky. Je ovšem pravdou, že mnoho jeho stoupenců nenávidí Židy, což ovšem při tradičním ruském antisemitismu, není překvapením. Je známou skutečností, že pamflet Protokoly sionských mudrců, který má dokazovat touhu Židů po ovládnutí světa, patří k dokonalým podvrhům z dílny carské tajné policie – Ochranky. Na druhé straně je pravdou, že ruský prezident Putin se v projevu k osvobození koncentračního tábora Osvětim ani slovem nezmínil o milionech zde zavražděných Židů, pro které byl tento vyhlazovací tábor určen především.

V publikaci je velmi dobře popsán skutečný vztah Ruska k Izraeli, který má k ideálu daleko.  Z ruské strany směrem k židovskému státu zaznělo hodně krásných slov, jenomže jaksi nenásledují skutky. Rusko vždy hlasovalo pro každou protiizraelskou rezoluci v OSN a přidružených organizacích, naposledy souhlasilo s tvrzením arabských zemí v UNESCO, podle kterého nemá Židovský stát žádný vztah ke svému historickému hlavnímu městu Jeruzalému. Je důležité, že autorka také předložila důkazy o tom, že Rusko financuje a vyzbrojuje muslimskou teroristickou organizací Hizballáh, která je v Sýrii spojencem vlády prezidenta Bašára Asada. O tom se hodně mluvilo, nicméně v knize je uvedeno přiznání jednoho z vůdců Hizballáhu, že jeho členové dostávají ruské zbraně.

Paradoxem je rovněž fakt, že zatímco prezident Miloš Zeman se hlásí k Izraeli, jeho čeští stoupenci a také šiřitelé prokremelských webů jsou vyhlášení antisemité. Z nichž nejznámější je asi šéf strany Národní demokracie Adam Bartoš. Pozoruhodné je, že nenávist vůči Židům podněcují i proruské dezinformační portály. Důkazem je článek v Aeronetu z února 2016, ve kterém autor podepsaný jako Václav Kytička omlouvá Adolfa Hitlera a z rozpoutání druhé světové války obviňuje Židy.

Předností knihy je určitě její široký záběr a velké množství podložených a pravdivých údajů. Dokazuje propojení velebitelů Putina a Zemana v Rusku i v České republice s antisemitismem. Lidé, kteří u nás se hlásí k Miloši Zemanovi, jsou zároveň nositeli protižidovské nenávistí a šíří obludné teorie o touze světového židovstva o ovládnutí světa. Tedy prokremelské lži a antisemitismus jsou spojené nádoby.

Knize se dá těžko co vytknout, snad na můj vkus je v ní zbytečně moc překlepů a také tvrzení o tom, že ruská propaganda u nás zabránila výstavbě amerického radaru, není pravdivé. Ten odpískal tehdejší americký prezident Barack Obama v rámci své počáteční vstřícnější politiky vůči Kremlu.