Česká republika, rok 2017: Prezident republiky Miloš Zeman posílá pochvalné dopisy ultrakomunistům, kteří stříleli na hranicích občany prchající za svobodou před komunistickou ideologií. Tentýž prezident nemluví s normálními médii, jeho platformou jsou TV Barrandov a Parlamentní listy. Tentýž prezident dva roky v kuse lže o tom, že kdysi četl nějaký článek, který ovšem vůbec neexistuje. Tentýž prezident pouští z vězení dvojnásobného vraha a ještě tím získává politické body. A tentýž prezident zaměstnává člověka, který přes Twitter uráží předsedu vlády.
Nejsilnější politik v zemi Andrej Babiš zatím objíždí kraje a blahosklonně rozdává podpisy nadšenému lidu. Tentýž politik, který zbohatl ukradením státního majetku. Tentýž politik, který spolupracoval s StB (i když mu jiný estébák dosvědčil, že to tak nebylo). Tentýž politik, který je vám při konfrontaci s nahrávkou, na které úkoluje svého novináře, aby připravil kompromitující materiály na konkurenční politickou stranu, tvrdí, že žádná média neovlivňuje. Přísahal přece na své děti.
Žijeme v době absolutního relativismu. Je to pocit, jako když člověk stojí na tekutém písku a hledá, jestli vůbec ještě někde je pevná zem. Někdy se dokonce zdá, jako by se všichni zbláznili.
Některé věci bývaly odjakživa jasně řečeny. Komunisté a nacisté jsou zločinci a podle toho se k nim musí přistupovat. Krást a lhát se nemá. Lidé se mají chovat slušně.
Zdá se ovšem, že tyto jasné hranice někam zmizely. Nevím, kdy to začalo, ale když vezmeme jako jistou důležitou hranici pro změnu atmosféry v naší zemi rok 2013, stačí si uvědomit, že prezidentskou volbu vyhrál člověk, který lhal (a lže dodnes), choval se jako hulvát a volební kampaň mu platilo Rusko. A jeho voličům to nevadilo.
Vzápětí ten samý člověk legitimizoval fakt, že ve vládě bude sedět někdo bez lustračního osvědčení. Protože to už je asi v dnešní době, kdy můžeme zrelativizovat úplně všechno, jen takové kádrování, je to přece už dávno, no ne? Ale ta otázka zní jinak − nebylo by ještě před časem jen podezření ze spolupráce s StB pro politika likvidační? Dnes už ne. A tak Miloš Zeman umetl cestičku Andreji Babišovi.
Pochybné weby včetně těch, se kterými se Zeman baví, vydávají nepravdivé zprávy, kterým v našem korektním světě říkáme fake news, místo abychom jasně sdělili, že jsou to lži a že prezident by se měl začít chovat normálně.
Když veřejně řeknete, že ve vydavatelství Mafra nepracují novináři, ale pouze zaměstnanci holdingu Andreje Babiše, tedy jeho stranického tisku, jste označeni za toho, kdo kádruje. Za chvíli totiž asi budeme muset za noviny považovat i leták z Lidlu, abychom někoho neurazili.
Dokud nepřestaneme žít ve světě, který odmítá, že některé věci prostě jsou černobílé, nic se nezlepší. Protože zločin, lež, komunisté a vrazi vždycky budou zločinem, lží, komunisty a vrahy. Tam žádných padesát odstínů šedi nenajdete.
