Britský premiér Boris Johnson se v médiích vychloubal, že bude hostitelem prvního setkání skupiny G7 s uhlíkově neutrální stopou. Pak na toto setkání přiletěl letadlem, zřejmě proto, aby demonstroval, že svoje odhodlání chránit klima myslí tak vážně, že je v trvalém spěchu a musí místo cestování vlakem létat. Tato parodie na ochranu životního prostředí ukazuje krizi ochrany klimatu, která se projevuje třemi zásadně škodlivými lobby, či paradigmaty, jimiž jsou: 1) smraďolíci, 2) ochralíci a 3) vykazovači. Pro klima jsou nebezpeční všichni.

Aktuálně.cz upozornilo na bizarní paradox kolem „ochranářského“ setkání skupiny G7, jež proběhlo před pár dny. Toto setkání bylo deklarováno jako ochranářské, ke klimatu ohleduplné, zelené, uhlíkově neutrální a potravinově lokální. Avšak vzhledem k tomu, že „ochranářství“ tohoto summitu nebylo myšleno vážně, ale bylo spíš projevem „vykazování ochrany klimatu,“ přiletěli politici letadly a vyrobili tím stovky kilogramů CO2.

I’ve arrived in Cornwall for this year’s @G7 where I’ll be asking my fellow leaders to rise to the challenge of beating the pandemic and building back better, fairer and greener.

It will be a busy and important Summit, and I can’t wait to get started.#G7UK pic.twitter.com/H4VSQ2SCD6

— Boris Johnson (@BorisJohnson) June 9, 2021

Vsuvka elektromobilní

Chystáme tištěný týdeník FORUM, a tak už zase, byť v rámci svých poměrně omezených zdravotních možností, jezdím na reportáže. A cestou občas řešíme, že elektromobilem by to pořád ještě nešlo, i to, jak tlak na nereálnou elektromobilitu kompromituje elektrická jezdítka, která jsou jinak pro řadu účelů ve městě výborná, nesmrdí a můžou nahradit možná 20 až 30 procent městské automobility.

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

Ano, už dvakrát po sobě jsme ujeli vzdálenost, kterou dnes elektromobil neumí. A nebyli jsme nijak daleko – kus za Brnem. To znamená – tam a zpátky. Vyráželi jsme po poledni – dřív neměl klient čas – a fotograf měl jednou od sedmi, podruhé od osmi večer další zakázku v Praze. Při jedné cestě jsme ujeli 590 kilometrů, při druhé 440 kilometrů. Nejdražší elektromobil, který v Čechách zkoušeli novináři, dojel 320 kilometrů. A to bylo léto a nepostáli dvě hodinky na D1, jak je časté.

Ani v jednom místě, kam jsme jeli, nebyla nabíječka, stejně jako tam nebyla (a není ani nikde jinde v republice) zřízena masivní rozvodná síť k nabíječkám. K dispozici není ani čistý elektrický proud – když v ČR svítíme, svítíme nejčastěji elektřinou z uhlí. Ale i kdyby to všechno bylo k dispozici, jednoduše jsme neměli čas, abychom hodinu své auto nabíjeli. Takže veškeré plánované obrovské investice EU do elektromobility nepočítají s tím, že na elektromobil nahrazující auto dosud nemáme technologie, především dostatečně kapacitní a malé baterie.

Tato kampaň tak zcela kompromituje rozumnou snahu elektrifikovat všechna autíčka a vozítka pro provoz ve městě – od rozvozu jídel až po městské autobusy. Kdyby EU za peníze investované do elektromobility postavila nejprve v zaostalých evropských zemích, které vyrábějí elektřinu z uhlí (jako ČR), a poté i v rozvojovém světě jaderné elektrárny, bude na planetě vznikat o řád méně CO2, než když převedeme všechny evropské automobily na proud. Boj EU za elektromobilitu je nejviditelnějším a nejdražším projevem „vykazování ochrany klimatu“.

Smraďolíci, ochralíci a vykazovači

Kolem ochrany klimatu se točí tři iracionální paradigmata, respektive ideologie, či postojové a názorové vzorce. Spojuje je, že jsou zcela nekompetentní.

Pro pořádek v termínech:

Smraďolíci jsou ti, kteří – obrazně řečeno – říkají, že uhlí nesmrdí. Popírači globálního oteplování a nutnosti šetrné civilizace. Nejznámějším smraďolíkem u nás je Václav Klaus starší. Jeho teze, že po oteplení budeme teplomilné plodiny pěstovat na planetě výše, blíže Severnímu pólu, ukazuje, že si klimatický systém planety představuje jako fusekli. Když si posune ponožku výše, má výše i vzorek. Klimatický systém Země ale funguje složitěji.

Ochralíky pak v mých očích nejlépe ztělesňuje Nebinární Přilepené Alžbětko, takto reprezentující hnutí Rebelie proti vyhynutí (Extinction Rebellion). Pubescentní aktivistko, co si pubertu realizuje na poruše sexuální identity (ač si nemyslím, že by jí ve skutečnosti trpělo) tím, že o sobě mluví ve středním rodě, vyžaduje, aby tak bylo oslovováno, a chrání přírodu, si nosí do televizních studií kytku v umělohmotném květináči. Metodou této organizace je držení rukojmí – blokují silnice, někdy se k nim i přilepí, a nechávají stovky nevinných občanů stát v kolonách aut. Alžbětko se například přilepilo v rámci boje proti uhelným elektrárnám k silnici v Mladé Boleslavi, kde žádná tepelná elektrárna není. Obě tyto skupiny či ideologie jsou devastující pro reálnou ochranu klimatu už jen z hlediska veřejného mínění. Argumenty obou protichůdných táborů totiž kohokoliv, kdo má elementární přírodovědné znalosti, jedině na… řekněme slušně – rozčílí.

Vykazovači jsou však skupinou světovému klimatu asi nejnebezpečnější, neboť to jsou držitelé moci a peněz. Vykazovači jsou úředníci, kteří vědí, že (inteligentnější) část veřejnosti chce klima chránit, ale sami o tom, jak se to dělá, vůbec nic nevědí. A tak se snaží o ochranářská gesta. Pokud jsou dostatečně vysoko v byrokratickém aparátu státu či EU, může se takové gesto prodražit.

Hnědá brčka

Vykazování zájmu o ochranu přírody lidmi, kteří v přírodě nikdy nebyli a nečetli za celý život jediný článek o klimatu, vykrystalizoval v České republice nejkrásněji na fenoménu slaměných brček. Pražští hipsteři byli před několika lety naprosto okouzleni tím, že mohou pít své hipsterské limonády (voda se šťávou za 59,- Kč) nikoli plastovými brčky, která škodí přírodě, ale brčky ze slámy. Jejich ekologické nadšení bohužel nevzalo v úvahu, že tuto slámu dováží prodejce brček letecky z Číny, takže každé „ekologické“ brčko představuje pro klima větší zátěž než spálení či recyklace deseti brček plastových. Hipsteři prostě vykázali svůj zájem o ochranu přírody dle svého hlubokého přesvědčení, že když je něco hnědé a z pole, musí to být pro přírodu dobré.

V podobném duchu se nyní vedly přípravy na summit nejvyspělejších zemí světa G7. Jíst se mělo z místních surovin. Servírovány měly být místní houby. Politici pili z normálních skleniček jako civilizovaní lidé, a ne z plastových kalíšků na jedno použití jako bezdomovci u stánku. Dostali na psaní blok z recyklovaného papíru, což je v době, kdy většina lidí používá tablet nebo notebook, zvlášť přínosné. K tomu recyklovatelné propisovačky. A celou tuhle ekologickou nádheru přiletěli zrealizovat svými letadly, takže během cesty na „zelený“ summit vyrobili obrovské množství CO2. A jsou si toho vědomi: „Naše globální projekty jako vodní elektrárna v Laosu pomohou kompenzovat emise vzniklé na setkání světových vůdců,“ prohlásil Aloka Sharma, jeden z organizátorů summitu. Přitom každý středoškolák by vůdcům nejbohatších a nejrozvinutějších zemí mohl vysvětlit, že kdyby si svoji poradu udělali online, nevytvoří pro planetu vůbec žádnou újmu.

Bohapusté tajtrlictví

Více a více lidí si uvědomuje, že je potřeba chovat se k planetě šetrně. Jak městských a vzdělaných, tak lidí z venkova pracujících na půdě a žijících v kontaktu s přírodou. Politici mají ovšem v oblasti ochrany klimatu velmi nízké kompetence – a tak se „ekologické“ akce soustřeďují na monstrgesta, jakými jsou Dny bez plastů. Velká část veřejnosti se pak zaměřuje na monstrpodporu pseudoekologických projektů, jako je užívání brček ze slámy. Podobně je to se summitem G7: Kdyby politici chtěli chránit přírodu, poradí se online. Když však na okázale zelený summit přiletí letadly, je to bohapusté tajtrlictví.

Bohužel, tento směr „ochranářství“ bude tím častější, čím populárnější budou řešení, která „ekologicky“ vypadají, ale v realitě jsou k ničemu. A hlas vědců, kteří o klimatu hodně vědí – protože ochrana klimatu je odborný problém, jenž je bohužel nutné řešit politickými prostředky – bude stále méně slyšet. Není se co divit. Když někde řeknete, že by se lidstvo mělo uskrovnit a také postavit po celém světě jaderné elektrárny, dostanete sodu zprava i zleva. Od smraďolíků i ochralíků. Vykazovači váš hlas nemají jak vykázat, takže zanikne. A podobně, jak se obávám, zaniknou všechny racionální a podložené koncepty ochrany klimatu a nahradí je extrémně drahé vykazování ochrany přírody, které se bude líbit veřejnosti, i když nebude k ničemu. A teplota planety poroste dál.